OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, March 29, 1893, Image 3

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-03-29/ed-1/seq-3/

What is OCR?


Thumbnail for

; tm
*^4
v h * $91
Entered at P ost theOftice at Chicapro, 111., as socond class matter.
Ročník I.
Chicago, středa dne 29. března, 1893.
číslo 35
Pamét včel.
Mnohá opatření v životě včel
nejsou dílem jediného okamžiku,
nýbrž mají zapotřebí mnohdy dosti
dlouhých příprav. V této době
však musí včela a jsou-li přípravy
společné, musí celá družina včel
dotyčnou myšlenku podržet v pa
měti, dokud neuí provedena a do
končena, musí míti zkrátka paměť
Bez paměti nelze si myslit duševní
život tak značně vyvinutý, jako
vidíme zejmena a včel. O mnohých,
i nižších tvorech víme, že maji
paměť, u včel však jest tento dar
neobyčejně vyviaut. Z.ivot vče
podává nám dosti příležitosti, aby
chom to pozorovali, a jde tu hlavně
o to, abychom zjistili, jak dlouho
dovede včela v paměti zachovat
nějakou představu, než jí vymizí z
paměti.
Paměť umožňuje včele, aby na
lezla opét místa, kde sbírají zásoby,
strom neb květiny, kde nalezla
med, umožňuje jí, poznat vlastní
úl mezi mnohými jinými. Včely,
jak říká včelař, naučily se letu.
Každá mladá včela, jež poprvé
opouští úl, pamatuje si důkladně,
kterak vyhlíží, kde stojí a nejbližší
jeho okolí, aby dovedla nalézt ce
stu zpět. Odlétá tedy opatrně z
výletu v kruzích nejprve malých,
pak vždy větších ktjem úlu s hla
vou pokud možno obrácenou kůlu.
Starší včela, která svoje obydlí zná,
odlétá rychle z výletu, g hlavou
obrácenou nikoliv nazpět, nýbrž k
místu, kam letí. Ovšem má i tato
orientační schopnost svoje meze a
předpokládá se, že včely, jez se;
vzdálily mnohem dále nežna hodi
nu od svého příbytku, při návratu j
snadno zbloudí. Proto je jim pole
v květu tím milejší, Čím blíže se
nalézá úlu, nehledě k tomu, že v !
takové blízkosti ušetří mnolio
Času a práce. Náhlých větrů, a
bouří bojí se tak velice bezpochyby
také proto, poněvadž je zanesou tak
daleko od domova, že se jim stává
návrattěžký neb nemožný. Zdali,
jak vypravuje Virgil ve své slavné
básni o včelách, při takovéto příle
žitosti, kde jim vítr hrozí nebezpe
čím, hledí se zachrániti tím, že
zvedají se země rnalé kaménky a
takto obtížené snáze mohou vzdo
rovat větru, jako loď 6 přítěží
snadno vzdoruje vlnám mořským
než prázdná, není dosud zjištěno.
Podivný případ paměti včel
uvádí Stickney. Včely, jež se
usadily v jedné díře pod střechou,
ale byly přestěhovány do úlu, vy
sílaly z nového svého bydla v čas
rojení několik let po sobě zvědv k
oné díře. Vzpomínka na to dědila
se anebo byla sdělována s pokolení
na pokolení. Huber vypravuje, že
na podzim postavil na otevřené
okno hrnec s medem. Med odstra
něn a okenice zů-taly po celou
zimu zavřeny. Když následujícího
jara opět otevřeny, přišly včely
zase, ačkoli nebylo více na okně
žádného medu. Patrně si tudíž pa
matovaly, ž« tam dříve med byl a
doba několika měsíců nedovedla
onen dojem vyhladit.
Než nawtane zima, přestalo oby
čejně již po několik mébíců líhnutí
mladých včel. Jsou tudíž v úle
toliko starší včely, které vesměs
let znají. Jestliže trvalé studené
počasí v době zimní drží včely po
tři měsíce v úle, aniž v té době
mohly jen jednou vylétnout, za- j
pomněly včely let a učí 6e inu
znovu. V tu dobu lze postavit úl |
kamkoli, včely jej zajisté opět na
leznou, zapomněly staré místo.
Jestliže však po onom dni na
_1_1 _ 1 1 • 11. vi
měsících opět teplá, slunečná po
hoda, zůstal by úl, kdyby byl po
staven na jiné místo, prázdný,
neboť včely doposud nezapomněly
místo, kde úl dříve stál, létají tam
a hynou. Včelař, jenž nepřisuzoval
svým včelám tak dobrou paměť,
jakou vskutku mají, dopustil se
neopatrnosti a postavil úl, z něhož
za neobyčejně teplého dne v lednu,
bylo to 22., včely vylétly, na jiné
místo v zahradě. Až do posledních
dnů března bylo p.)časí sychravé a
včely nemohly vyletovat. Dne 25.
března bylo opět teplo a slunečno
a včely vylétly, ale vrátily se na
místo, kde úl jejich dříve stával.
Po devět nedél seděly ve svém
ob)dlí a přece nevymizel jim z
paměti let, jak se mu naučily.
Větší cásť včel byla by jistě po
delším uzavření vrátila se na staré
místo a nikoliv na nové, jakož
zkušenostmi dostatečně byla zji
štěno. Ha u jednotlivých včel i po
delší době než po třech měsících
nevymizelo z paměti místo, kde úl
dříve stával, většina roje však je
více nezná.
Pozorování učí, že včela může
zachovat nějakou představu v pa
měti deset neděl, dále že paměť
jejich není vždy stejně dobrá, že
naopak také u těchto zvířat —
neboť u příbuzných druhii, jako
vos a čmeláků, bnde to rovněž tak
— některá se odlišují od ostatních
touto duševní echopnosti. Je-li to
sak u této schopnosti, proč také
ne u jiných'( Jen že nebude vždy
snadno, zjistit to.
Velmi nápadné jest, že trubec
má mnohem slabší paměť, než
včela dělnice. Je-li větší počet úlů,
dostanou se častěji některé včely
do nepravých úlů. Vylétnou-li
mladé včely poprvé a zažene-li je
vítr při Balném odletu stranou,
ztratí úl z očí a považují některý
ze sousedních úlů za svůj. Děje-li
se to snadno u včel dělnic, zbloudí
trubci ještě mnohem častěji a sice
bez patrných příčin vnějších. Po
něvadž totiž trubci vyletují jen za
zcela příznivé pohody a toliko v
hodinách poledních, dalo by se nej
méně očekávat, že by zabloudili do
cizích úlů a přece děje se to velmi
často, častěji než u včel dělnic.
Trubci patrně mají paměť mnohem
méně dobrou než dělnice; jen tíin
lze vysvětlit časté to zbloudění
Zevnějšek trubců jest neohrabaný"
a lenivý, dělnice jsou mrštné a
čilé; mezera v duševním ohledu
jest aspoii rovněž tak značná jako
ve vnější podobě.
* Nové peníze v lt&kou sku ještě an
nevyšly a již ohromné podvody páŠoa
se ca neuvědomělém lidu pr nejvíce ve
91ezsku a II Židovští podvodníci
chodí po vesnicích, balamutí hloupý,
nevzdělaný a neuvědomělý Hd, že staré
jak papírové lak i stříbrné nep'atí a již
jen krátkou dobu po 00 kr. přijímat
budou, za tyto dobré peníze dávají zla
té a s říbrné peníz®, totiž padělané roz
ličných tvarů, ku příkladu 1 papírové
lístky s láhví a jiné papíry, prošlé pa
pírové losy r»Okrejc»rové za padesát ko
run, totiž fc.r> zl. proměňují. U nás na
Moravě to se nenává a možná ani ne
stane, poněvadž lid jc víc uvědomělý.

xml | txt