OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, April 05, 1893, Image 2

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-04-05/ed-1/seq-2/

What is OCR?


Thumbnail for 2

česká žena se pohřešuje.
Panni Anna Čuchnová odešla v nejnut
nŽjŠím nočním Šati z domu a dosud
se nevrátila.
Paní Anna Cuchncvá z domu č. 727
Loomis, roh 19 ul zmizela 29. března
ráno mezi 2 a 3| hod. ze svého oby
dlí, majíc na sobě jen nejnutnější ob'ek
noční a sice bílou pruhovanou sukni a
nevelký plavý svrchní šátek kostkovaný
& dle všeho bosa, ač poslcdnčjší není
zjištěno, neboť si zmíněná paní mohla
nějakou obuv lehce zaopatřit!; ale v
domácnosti veškerá její obuv byla na
lezena.
Podél postele, kde spala se svým
mužem panem Vojtěchem Čuchnou,
leželv sukně a kazajka, jak je byla pa
ní Cuchnová v úterý večer svlékla,
jdouc spát a jelikož veškeré sváteční
Sáty této paní patřící ostaly ve skříoi
netknuty, obává se rodina toho ne , hor
šího & to tím spíše,že vzdor usilovnému
pátrání, není o zmizelé ani památky.
V úterý na večer navštívil svoje ro
diče pan Jan Cuchna, v témž domě se
svými rodiči bydlící a pozoroval na své
matce jakousi roztržitost — že však v
posledním čase bylo na dí k pozorování
jakési známky tiché pomatenosti, nena
padlo mu pranic, že snad v noci by
odešla z domu. Manžel zmizelé paní
probudil se ve 2 hodiny včera ráno si v
čas ten ještě paní Cuchnová byla v po
steli. Když však probudil se ve 3^
hodiny a ženu svojí u sebe neviděl, če
kal chvíli a pak šel ji hledati ku svému
synu Janovi, v tomtéž domě bydlícímu,
kde ji ale též nenalezl. Ježto se mohlo
V t
stát, že paní Cuchnová poodešla třeba
ne Kam ao grocerie, neb k ř zoiku, an
mezitím chýlilo ae již k ránu, očekávali
manžel i syn paní Cuchnovou až do 6
hodin a pak teprvé celý případ udali
policii a mimo to pátrali na všech stra
nách, kde by možno bylo zmizelou paní
nalézti.
Ježto ani dne« ráno o G a pftl hodlnč
nebylo po pí. Č^chnovc žádné stopy,
má se za to, že v okamžitém návalu
pomatenosti vySla z domu a nčkde se jí
nějaké neštěstí přihodilo.
Paní Čuchnová jest 70 let stará měla
14 dítek, z nichž 12 jest jich na živu;
mezi těmi jf-st již jmenovaný Jan a pak
pan Frank Cuchna, chvalně známý ho
stinský z rohu Throop a 19 ulice. Vů
bec celá rodina těší se přízni všeobecné
/ v
a neočekávaný osud paní Cuchnové
zbuzuje u sousedil a všejh známých
upřimný soucit.
Požár u Čecha.
28. března večer kolem 9. h vypu
kl ohefi v přízemí domu p. Václava
Doubka č. 790 záp. 17tá ulice a sice v
k& 1 nř na dříví a uhlí. Plameny brzo
zachvátily i krejčovskou dílnu p. Doub
ka, již zničily a draly se po schodech
do prvního poschodí, kde je alo přispě
chavší hasiči na zhoubné pouti řádnou
spr&kou vody zastavili a dalšímu niče
ní konec učinili. Přes to vSe má pan
Doubek př<s $200 &kody.
Nehoda českého děvčátka.
Petileta Marie Kostičková z eis.
689 JefferBon ni. byla náho
dou přejeta pivním povozem, patří
cím pivovaru Seippovu a pravá
nožička ji straáno zohavena. K
poraněnému dítoti byl zavolán
ihned dr. Viátajn, který když blile
dal, še děvčátko utrpělo i povážlivá
vnitřní poranění, nemá .mnoho na
děje na jeho zachránění.
ech si zoufal, £'•' :
Josef Hais se viera ve&er otrávil.
V návalu pijácké třežtivky otrávil
se 31. března odpoledne as ve dvě
hodiny kamenník Josef Hais ze 17.
ul. blíže Wood ul. a zemřel za velkých
bolestí o 8^ hod. večer, aniž mu mohlc
být více zpomoženo.
Hais byl 33 let stár, pocházel ze Za
horělc v Cechách a přistěhoval se
do zdejšího města Chicaga as před
15 lety; patřil dříve k unii kamenické
a dosud patří k č. 33 CSPO. Zanechá
vá zde vdova a 3 dítky, v dosti trud
ných poměrech. Pohřeb bude odbýván
zítra dopoledne z domu smutku.
Kozáci přijedou do Chicaga.
Němci dle všeho mají před ko
záky kapitální "vítr", neboť dnešní
"Staats Ztg." úvod svůj k této
zprávě přibarvila bázní, jakou po
cítí každý Němec ve svém domově,
plyší-li zvolati: "Kozáci jdou."
Těchto donských synů, pověstných
6vými odvážnými jízdeckými kou
sky, přijde sem tyto dni jedenáct,
aby o výstavě dokázali, jsou-li
lepšími jezdci než naši pověstní
"cowboyové." Jsou to: princ Kriš
tof Macimelnikojlor, v jehož spo
lečnosti nachází se princezna Di
mitrij Macimelnikojlovná, Ondřej
Ocliineacki, Ondřej Jorichojlov,
Michal Kabalacki, Jiří Mazem,
Samuel Ilicki, Rafael Tralacki,
Lev Tradicki, Jerasem Martínek a
Kuzina Bibinin.
Slováci a Ludvíkova společnost
"Amerikánsko-Slovenské Noviny" v
Pittsburg i vycházející přináší dlouhý
článek o Ludvíkové společnosti a zmi
ňuji se též o návstčvč Allegheny, se
bU-rského mésta Pittsburgu, při čemž
vyzývají všechny sv<5 krajany, aby
představení se súčastnili. Rozšířený a
vlivuplný list tento píše následovně:
"Z New Yorku vypraví se společ
nost do Baltimore, kde pravdě podob
né bude hrať v balle p. Fr. Simeka
na Orleans str. Z Baltimore príde
do Allegheny, Pa. a asi 12 —13
apríla bude hrať v C-*skej Síni na
Vinial ulici. Z AI egheny odoberie
se do Cievelandu, ztadial'do Uetroit,
Toledo a Chicago a tak ďalej. Jak
dlho kde sa sdrží a čo bude předsta
vovat1, nezabudneme o tom upovedo
miť našich rodákov. My vřelo od
poriíčame túto divadelní! společnost1
do priazne slovenských rodákov a
žiarlame, aby súčastnili se čím hoj
nějším počtom na predstavenlach.
Je to jakoby "naše" a tak znameni
tej spoločnosti, tak výtečne předsta
vených divadelných kusov, nevidí
mnobí za celého svojho života. Tu
příležitost', presvedčiť sa, jak ušle
chtilá zábava, jak neocenitelný po
Jitok je: vldef krásné divadlo. My
slovenskou úprimnosťou vídáme spo
ločnosť pána Ludvíka na pode novej
naŠej otčiny a želáme jim z tohože
srdca mnoho zdaru.*'
Rakouským konsulem
v Ht. Franctiku jmenován krajan pan
Frantiiek Korbel.
Dochází nás telegrafická zpráva,
že pan František Kort>el, známý
óeekoamerický ob&n jmenován
byl rakouským konsulem v Št.
Francinsku v Gal. Pan Korbel
jest zajisté k tomu úřadu schopen
a krajané, kteří jeho pomoci buaou
potřebovati, naleznou v něm oběta
vého rádce i pomocníka.
Bojí se revoluce.
Belgická sněmovna poslanců ne
učinila ještě rozhodnutí o změně
ústavy.
Parlament nemůže jaksi z místa
a čím rozpačitějším se stává jeho
jednání, tím mocněji roste hnu
tí v lidu, hlavně dělnickém.
Vypravuje se, že socialisté a an
arcmste s radikáli se spikli, aby
nějakým násilným skutkem, na
příklad obsazením sněmovní budo
vy v době rokování všeobecné hla
sovací právo si vynutil. Je-li pověsť
tato pravdiva, nelze ovšem s po
vzdálí rozsuzovat a to tím méně,
ježto bruselští politikové sami v
té příčině nevědí, na Čem json.
Avšak z hlasů, veřejného tisku lze
soudit, že se opravdu něco vážného
chystá.
Liberální časopis "Journal de
Mons" na př. praví: "Rokování o
změně ústavy nebude ukončeno,
aniž by se stala nějaká vážná udá
lost. Hlavní otázkou jest, bude-li
socialisticko-radikální spiknutí po
výbuchu rebellie v Brusselu nebo
na venkově liberálním podporová
no. Sami o sobě js»u socialisté
malomocni; povedou-li několik tisíc
chuďasů na jatky, pocítí krutě
mravní následky provokovaného
krveprolití. Kdyby však v občan
stvu nalezli záštitu a podporu,
staly by se následky tono nedo
hlednými. Pomysleme si jen, že
by občanské gardy s povstalci se
spojily .... A potom ? Komu by
revoluce prospěla, občanstvu nebo
socialismu? Pokročilé občanstvo
musilo by svým socialistickým
spojencům kaštany z ohně vytahat
a krvavý triumf všeobecného hla
sovacího práva proměnil by se ve
vítězství kollegivistickélio progra
mu.
Ohtějí-li socialisté stůj co stůj
to velké závěrečné dobrodružství
provésti, nechť si je provedou na
vlastní rub a účet. Občané však
nechť se chrání poškoditi podporo
váním socialistů věc svoji vlastní,
neboť to byl by nejhloupější a nej
směánějáí způsob samo vraždy. Ale
buď si jak buď, jisto je, že sociali
eticko-radikální spiknutí existuje
a hluboké ticho, jež naschvál vlá
dnouti nechává, jest nepochybným
znamením, že vzpoura brzy pro
pukne.
Tak napsal liberální časopis, o
ncmž se obecne mluví, že o sociali
stických věcech a zámyslech vždy
dobře zpraven bývá.
Obavy jeho potvrzuje do j 'sté
míry ústř. socialistický orgán uLe
Peuple", kteráž tato velmi srozu
mitelná slova pronáňí:
'•Zpátečníci zahrávají si sohnčm,
anebo lépe řečeno, s dynamitem.
Slo by b podivením,
» té neuaál yelmi 1 y „
a kdyby odpor zpátečnické větóiny
nezpůsobil výbuch občanské války.
Lze předpovědět, Se v Belgii za
nedlouho propukne revoluce proto,
že Woeste, tento nade vše nenávi
děný klerikálnf politik a Van den
Kindere, tento neméně nepopulár
ní politik liberálů, Belgičanům po
litická práva zadržují. A při tom
neostýchají se tito lumpové hráti
si ve sněmovně na apoštoly víry a
svornosti!" '
§ Podloudnictví 8 hudbou.—Dalo se
předpokládat, že oeln( válka mezi Fran
cií a Švýcarskem opět oživí roman(1
ckou živnost podloudntckou & znovu
rozdmychá starou půtku mezi podloud
níky a pohraničními strážníky.Vskutku,
pracuje se na obou stranách s uznání
hodným vynaložením lsti a zchytralo
sti, jakož dokazuje následující případ,
jenž se odehrál těohto dnů na jezeře
ženevském. Šlo tu o kolovrátek a sice
o jeden z oněch obrovských nástrojů
na kolech, jež dovedou pobouřit tance
chtlvé nohy celé čtvrti. Jednoho dne
na počátku ' března v>stoupil v Belle
gardu na švýcarskou půdu z lyonskébo
vlaku Italián, dal si z vagonu pro za
vazadla vyndat svůj kolovrátek na ko
leoh a strkal se s ním kontrolním sálem.
•'Máte néco k vyčlení?" tázal se ho fi
nanční strážník. Italián vesele zavrtěl
hlavou a počal točit klikou k nemalému
gaudiu ostatních cestujících a celního
personálu. Ale pravý celník nedá se
omráčit ani pláčem ani smíchem. Celní
strážník dal nástroj důkladnS ohledat.
Zatím co jeden ze strážníků oddělával
víko kolovrátku, plížil se Italián poti
chu ke dveřím, byl ale rychle dohoněn
a doveden zpět. Kolovrátek byl hoto
vou trafikou: byly tu doutníky, cigare
ty, tabák kuřlavý a Snupavý, vše nej
lepSích druhů. Teď prohlédnut také
kolovrátkář a shledáno,že má pod košilí
několik set havanskýoh doutníků. Roz
umí se, že bylo všecko konfiskováno,ale
Italianu se velkomyslně dovolilo, aby
zahrál leště kousek na svém kolovrátku
a podnikl obvyklou sbírku.
* Chytrý ženich. — V poslední době
masopustní měla se konatl v jedné obci
nedaleko Nymburka svatba. Sezvaný
hosté se sjeli, aby svatebního veselí s
súÓastnili. Ženich však žádal na tchá
novi, by mu dříve, než se do kostela k
oddavkám odebéře, vyplatil slíbené vě
no. Když nastávající tchán tak neuči
nil, odjel milý pan ženich zpět domů,
zanechav vyvolenou družku svou a udi
vené hosty samotný. Tito neztratili
chuti a v bázni boží pěkně všeoko vypi
li, jako by se nebylo nic přihodilo. Za
tři dny se spor o v5n> mizl tchánem a
ženichem urovnal, načež teprve oddav
ky byly vykonány.
§ Synovec papežfiv, hrabě Oamlllo
Pecci, zp&sobuje svému ctihodnému
strýci nemalé trampoty. Následkem
svých lehkomyslných kousků (prohrál
prý ohromné sumy a byl prý též ve
spojení se /námou atrérou petrského
haléře monsignora Foichlho) byl vypo
vězen t)d papežského dvora a odebral se
se svou manželkou, rodilou Kubánkou,
na Kubu, kdež dosud mešká. Doufaje,
Že bude snáze lze pohnout srdcem pa
pežovým v době jeho jubilea, zaslal
mladý pán svému strýol telegrafickou
prosbu za odpu&tční. Ale papež na
telegram ani neodpovSdfil a pan hrabé
Camillo Pecci bude muset 1 ua dále jfoti
trpký ohléb vyhnanství.

xml | txt