OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, April 19, 1893, Image 18

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-04-19/ed-1/seq-18/

What is OCR?


Thumbnail for 18

Militarismus dospívá ku
konci.
Militarismus, tento rdousitel
národů, evropských, dospívá ku
svému konci, Kterému dospěti svou
povahou musí.
Dnes ještě nachází se na té výši,
kterou jemu bylo možno dosáhnou
ti, odtud všas počne' sláva jeho
blednouti, až sliasne úplně.
(Jhceme-li vylíčiti jeho dějiny,
tu netřeba 6e vraceti o žádné stole
tí zpět, nýbrž jen o několik desíti
letí. Byla to krvavá válka německo
francouzská, byla tp porážka Frau
cie a nzmutí dvou zemí, kteréž na
dělilo Evropě milliony vojáků, a
tisíce milliard výloh na vojsko.
Německo, uzmouc Francii dvě ze
mě, mučelo býti 6tále připraveno,
že je Erancie bude žádati jednou
zpět, proto muselo zbrojiti, proto
muselo napínali poplatní sílu svou
na nejvyšší stupeň.
Po příkladu Německa chovala se
také Francie. Tato připravovala se
opět na válku odvetnou a tak sle
dovali se tito dva sousedé, že to,
co činil jeden, činil i druhý, a my
vidíme dnes oba tyto státy ozbro
jené až po zuby, jsou hotovy na
sebe se vrhnouti každým okamži
kem.
Mezi tím vypukla velká rusko
turecká, kteráž mohla skon či ti
úplnou porážkou Turecka. Poně
vadž však Německo a Rakousko
vidělo, že by zabráním tureckého
území Huškem byly jednak po
škozeny hospodářské zájmy obou
říší, jednak že by moc Ruska 6tala
se tak ohromnou, že by ohrožovala
existenci Rakouska a Německa,
proto spůsobil Bismark, že ruské
voje před Cařiliradem se zastavily
a mír berlínský značně úspěchy
Ruska na Balkáně otesal. To ne
mohlo absolutistické vojsko s cárem
v čele zapomenouti a zbrojí od těch
dob o překot, což nejlépe dokazuje,
že armáda ruská se od těch dob
skoro ztrojnásobnila.
Po válce této utvořil ee troj spo
lek. Německo, Rakousko a Itálie
uzavřely smlouvu, dle kteréž zava
zuje se každý z těchto tří 6tátá
vypomoci sobě v případě války.
Itálie vstoupila do troj spolku pro
to, že má stále zálusk na kus úze
mí, které má v držení Francie.
1,'lohou trojspolku bylo: udržeti
* své armády na stejné vyái s armá
dami Francie a Ruska, kteréžto
dva jmenované státy uzavřeli před
nedávnem spolek. A tak nastalo
o překot závodění ve z\ětáování ar
mád, ve vyhazování peněz na vo
jenské potřeby, v ukládání stále
nových břemen národům evrop
ským až tyto pod tíží jejich kle
nají.
Váak nejen tyto zde jmenované
státy koří se molochu militari
smu, též i státy jiné jako Belgie,
Holandsko, Dánsko, Srbsko, Bul
harsko a Rumunsko jsou zachvá
ceny horečkou zbrojení a vyčerpá
vají své vlastní a vydl uzené finaii
ční síly až na dno. Také kramář-*ká
Anglie, jejíž kapitalisté maií sv&j
zájem na udržení Turecka, Anglie,
jejíž zájmy křižují se v Anglii se
zájmy ruskými, vydává na vojen
ské potřeby ohromné sumy peněz,
by v případě války hájila hospodář
ské zájmy své buržoasie.
Celá Evropa vězí ve zbraních,
veškeré státy zadluženy jsou až po
krk, vzdor tomu, že berní šrouby
se Čím dál tím více přitahují.
A mimo to dospěl militarismus
zvláště v Německu a ve Francii,
jiné země nevyjímaje, tam, kde
mu nemožno dále jiti, následkem
nedostatku materiálu pro své poža
davky. Výbor pro vojenskou před
lohu na říšském sněmu německém
dospěl k tomu poznání, má-li
by ti každého roku více mužů k
vojsku odvedeno, že nevyhnutelně
mu6Í se jiti při odvodu pod dosud
stanovenou normální výšku těla,
poněvadž by se dosti mladíků k
vojsku scliopuýcli nenašlo. Zde
opět vystupuje kapitalismus co
nepřítel militarismu. V krajích
průmyslových najde odvodní ko
mise vždy méuě k vojsku schop
ných mužů. jako v krajích průmy
slem továrním dosud nedotknutých.
A dnešní generace továrních dělní
ků hrozně málo může dodávati
zdravých, k vojsku spůsobilýcli
v O
mužu.
Zde na tomto poli octl se milita
rismus tedy již v koncích, schází
mu dobrý lidský materiál a jest
nucen sáliati po špatnějším. Než i
v jiném ještě ohledu stává se mi
litarismus málomocnýiu a to jest
ohromné množství vojska samo.
"Rakousko-ulierský armádní ča
sopis" v čís. ze dne 10. prosince
1892 píše o tom následovně:
"Německá vojenská předloha
ovládá skoro výhradně vojenskou
a politickou situaci. Není to žádná
maličkost, že příště celé procento
všeho obyvatelstva (starci, ženy,
děti) anebo patnáctý díl dorostlé
mužské generace Německa, bude
plodné práce odcizeno, za to ale
musí obyvatelstvo německé dáti
ročně o 66 milí. marků více, ne
počítaje v to vydání na kasárny,
cvičiště, vyzbroj a poddustojnické
premie. Jest tedy pochopitelno, že
v Německu nad touto novou před
lohou nejsou potěšeni a zvláště v
Prusku jest situace nepříjemná a
to tím více, an tomuto státu byli
jeho spořádané a kvetoucí finance
záviděny a letos činí závěrků s de
ficitem 60 millionů, na příští rok
vykazuje deficitu 40 millionů.
Vzhledem k těmto povážlivým
okolnostem, které jsou ostatně ná
sledky oné politiky, která r. 1862
ovýšila moc nad právo a r. 1870
rvavé války provokovala, každý
právní p >jem a všechnu důvěru
zničila a na místo práva posadila
násilí, vzhledem k tomu všemu jest
hluboké vzrušení v Německu věcí
přirozenou.
Acšak něco dobrého má v sobě
to ohromné zvýšování vojenských
břemen přece. Ort o nejde vío,e
dále/ nejvyšH bod jest dono ten.
Ve Francii přiznávají se, že ze
mé doópola k hranicím a že. miwí
se obmeziti na to, zdatností bran
ných sil nahradí ti to, co na počet
jejich ještě schází. A zdá se, že
Rusko jest také nuceno pokračo
vati v mírnějším tempu, tak že jen
Německo spěje k oné závratné vý
ši. Ono této také dosáhne; zda-liee
na ni udrží, o tom poučí nás ná
sledky. ^řsou v Německu mnozí,
kteří myslí, že vzhledem ke skuteč
nosti, že již nyní ve sboru důstoj
nickém a poddůstojnickém nachází
se mezery a náhrada není tak
lehkou, toto bude příště ještě ob
tížnější a jen na útraty státu se
státi může. Jest pravda, že ještě
řadu let bude starý systém zpět
p&sobiti, avšak nikdo více nezapře,
že to dále nejde.
Jen jedno nebezpečí stává! To
strašné zbrojení děje se jen, aby
mír byl zachráněn. Není vsak
vyloučená možnost (a francouzské
listy již na to poukazují), že jako
následkem usemdomské a emžské
byla by i dnes provokovaná válka,
byť by jen proto, by nesnesitelným
těm poměrům byl konec učiněn.—
Jedno jest však jisté; vrchol jest
dosažen, sestupování dolu počíná,
a to jest také zisk."
A na jiném místě praví se ▼ jme
novaném listě: "Jest prastará ho
spodářská zásada, že při stejných
poměrech rozmnožení množství jest
jeho kvalitě na újmu a na to
poukázati, zdá se nám býti naší
povinností. Dále máme ve zvyku
výlohy na vojsko prohlašovati za
"pojišťující prémii", za ochranu
všeobecnosti od vojska poskytova
nou. Avšak jjreniie tato musí
státi s výrobou v jednom pravém
poměru. Opomene-li se to a je-li
prémie hodně vysoká, pak jest
zkáza nevyhnutelná. A jako s ho
spodářstvím v malém, tak jest to
8 národem ve velkém. 1'rávě proto,
že chceme zdravý, skutečně silný
vývin ozbrojené moci, tak zdá se
nám stoupání číslic mrtvého a ži
vého materiálu nejméně příliš po
vážlivým, a my pro toto přesvěd
čení uvedeme zde nezapomenutelné
ho hrdinu, slavného vojevůdce a
moudrého 6tátníka arcivévodu
Karla, který ve svých aforismech
mezi jiným praví: Přespříliš četné
armády jsu soužením pro lidstvo
a s působil jí zaniknutí států.
Tři důvody jsou to, které nás
zase k menším přivésti musí. 1.
Úplné vysílení národů. 2. Genius
vojevůdce, který se slabší armádou
dovede zvítěziti nad armádou veli
kou, an může svoji levněji spořá
dati a vésti než protivník své
množství; 3. Rozbití velkých států
v menší."
Tak mluví o militarismu kruhy
odborné, jichž životním povoláním
tento jest. A soud tento nevypadl
pro militarismus příznivě. Je-li
tedy zvýáování břemen vojenských
a zvětšování branné moci ze sta
noviska vojenského škodlivé, jest
to se stanoviska občanského a lid
ského přímo záhnbným a našim
přáním jest, aby tento dusitel lid
ských svobod a vykořisťovatel ce
lých národa padl se své výte, na
kterou se vyšinul jen za eenu exi
stenci národů.
Až se militarismus přežije, a do
té doby není již daleko, nabude
myšlenka svobody ceny, jaké pod
blýskajícími bodáky a děly ne
měla. P.H.L.
§ O hrozrém neštěstí při požáru v
S&q Sebastianu oznamují se následujíof
podrobnosti. San Sebastian stal se dne
18. března jevištěm hrozné katastrofy.
K 1 hod. v noci vypukl v jednom skle
pě v ulici Urubieta, v němž se nalézalo
velké množství dříví a alk holu, ohen,
jenž se s nejvřtší rychlostí šířil na všech
ny strany. Plameny zachvátily tak
rychle dvfir a schody, že v několika mi
nutách stále c lá budova, továrna na
kamna, až ke s řeše v plamenech. Oby
vatelé sousedních domů, kteří pohřížení
byli v pevný spánek, vyděšeni nenadá
lým poplachun, užívali ve své úzkosti
zoufalých prostředků, aby se zachránil).
Někteří prchali přes střechy, jlni ská
kali s balkonu na balkon. Avšak velmi -
mnozí nebyli s t^, odolat na dlouho
dusivému dýmu a zahynuli hrozným
spůsobem. Ke 3 bod. ranní udál se hroz
ný výbuch, několik sudů s lihem explo
dovalo » zapálilo dva sousední domy,
jež až dosud byly ohněm ušetřeny a za
chvácené domv tvořily jedinou záplavu
plamenů. S třeskem řítilo se patro za
patrem, při čemž odehrávaly se příšerné
výjevy. Moozí hledali nadarmo členy
své rodiny, jiní, kteří zachránili toliko
holý život, bloudili bědujíce a naříka
jíce oplakávali ztrátu svého majetku.
Manželka truhláře, jež musela se nečin
ně dívat, kterak její šestiměsíční dčcko
bídně uhořelo, aniž mu mohla přispět
ku pomoci, nemohla neštěstí to déle
snášet a vrhla se dobrovolně do plame
nů. Obuvník jeden byl již zachráněn,
když však neviděl na ulici svoji starou
matku a svoji sestru, spěchal se stateč
ným jedním přítelem do hořícího domu.
Oba zahynuli, rovněž matka i sestra
obuvníkova. Z rodiny záložního jednoho
poručíka zahynuly čtyry osoby; měst
ský jeden dozorce uhořel se ženou a dí
tětem. Dále zahynul jeden baron, uči
telka, jež teprve před několika dny při
byla z jižní Ameriky a j'ště jiná dáma.
Hasiči isvědčili skutečné hrdinství, ale
vůči řádění zhoubného živlu byli tako
řka ťíplně málomocni. Až dosud bylo
vytaženo ze ssuťn 25 mrtvol, jest však
možno, že jeStě více mrtvých nalézá se
ve epálenlSti. Městská rada sestoupila se
k mimořádná schftzi, aby se pc radila o
podpoře, jaká má být potkytnuta pozů
stalým obětí.
Buďte připraveni.
Každý opatrný člověk jest vždy na
náhodu připraven a nedá se jí překva
piti. Bu^te i vy opatrní a připravte se
na měnivé počasí, které přináší sebou
bolesti revmatické, dnu, přehnání a
rozličné jiné choroby. Severův olej šv.
Oottharda rychle bolesti zahání, vyléčí
otekllny, boule, záněty, rfiži a j. Proti
hostci nejlépe osvědčil se Severúv lék
proti revmatismu, který celou soustavu
tělesnou uvede do pořádku. Kdo stížen
jest revmatlsmem, ať neopomene léku
toho užívati. Žádejte vždy a v8ude lékfi
Severových, chcete-li se uzdravili. Seve
rův olej sv. Oottharda stojí 50o. 8ev«
r&vlék proti revmatlsmu $1.
"Denní Hlasatel" pouze
10 centů týdné.

xml | txt