OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, April 26, 1893, Image 17

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-04-26/ed-1/seq-17/

What is OCR?


Thumbnail for 17

Jednostranný tento testament
není aroiť závadným aktem státo *
právním,a však pragmatiČná sankce
povýšila tento rodinný zákon na
Lemaje mužských po
tomků přednesl roku 1713 tajné
radě deklaraci tohoto znění:
1. Že všechny země dědičné
rodu Habsburského nemají se ni
kdy . děliti než z&stávati pohro
madě, dokud ten rod úplně nevy
mře.
2. Ze v nerozdílném tomto pan
ství nastupovat! mají dle pořadu
prvorozenstva mužští potomci z
arcidotuu Rikouského.
3. Kdyby nebylo mužských, také
ženské a sice nejprvé dcery Karla
IV., pak Josefa I., potom Leopol
da I. i s jich potomstvem obojího
pohlaví, posléze i ostatní linie domu
rakouského.
Tohoto potomslva a takých ná
pidníků je po Evropě na tisíce
roztroušeno. Karlu VI. velice zá
leželo na tom, aby pragmatická
sankce nejen o Je všech členů, ra
kouského rodu za zákon domácí,
ale zejména ode-všech rakouských
zemí ano i od všech států evrop
ských uznána byla a vyjednával ee
stavy a sněmy každé korunní země
zvláště. Na žádost, aby stavové če
ští přistoupili k pragmatické sankci
odpověděl sněm český jednohlasně,
že přistupují k předloze té a se za
vazují za sebe i za své nástupce
takto stanovené dědičné právo za
chová vati a se statky i hrdly clirá
niti. — Naproti tomu kladou v
jeho K. M. důvěru,že je věrně od
dané stavy i obyvatele země při
základních zákonech zlaté buly
(Karla IV.), privilegiích Vladisla
va, Ferdinanda 1. i obnoveném
zřízení Ferdinanda II., dále při
statutech a zvyklostech, ku kterým
se i císař Leopold 12. září 1703
táhl, ponechá a chránit bude."
JNa tato ©uoiiiisi stavu a sněmu
českého nutně následovala odpověď
Karla VI. zaručující stavům tyto
svobody. Tak se stala pragmatická
sankce smlouvou oboustranně zá
vaznou. — Na českých našich prá
vnících jest, aby uvážili dosah a
závažnost těchto výhrai českého
sněmu, které co nerozlučná čásť
pragmatické sankce tvoří i s ní
naši nynější ústavu.
Mnohé proměny tolioto základní
ho státního práva Českého staly se
násilím a přemoci, mnohé přivole
ním povolných stavů českyoh, lid
neměl na věcech těch podílu, on
se táže jako Pilát: Co je pravda?
UC
Ferdinanda II. pravil Dr. Kalou
sek: "Je-li válka poslední důvod
králův, jest ona také posleJním
důvodem národa."
Smlouva s Ruskem.
V poslední době zajímá se po
kročilé obecenstvo americké mnoho
o smlouvu, která má by ti uzavřena
mezi Spoj. Státy a Utiskem a jedná
o vzájemném vydávání provinil
cťL Smlouvy takové vyhotoví vláda
a předloží je k potvrzení een£tu.
Do té doby, než vejde v platnost,
zůstává smlouva v tajnosti. Někte
ré články smlouvy s Ruskem do
staly 6e však do veřejnosti,* ač zů
stává tajemstvím,*je-li uveřéjnění
jejich věrohodné a spolehlivé.
Kdyby tomu tak bylo, pak by
ovšem smlouva zasluhovala odsou
zení a byla by skvrnou a potupou
zřízení této země.
Smlouvou s Ruskem nezískají
Spoj. Státy ničeho a umožní ruské
vládě stíhání i takových provinilců,
kt ré žádná civilisovaná země ne
vy lává. Jeden z těchto článků za
ručuje vydávání podvo Iníků a mezi
nimi jmenuje také takové osoby,
které by padělaly listiny soukromé
i veřej ne. Podle tohoto článku
musil by býti vydán ltiisku každý
člověk, který nemoha dostati povo
lení k vystěhován'', padělal cestovní
listiny, abý se přes hranice dostal.
Takových vystěhoválců jest zde na
tisíce a každodenně přijíždí jich
celé řady.
Jiný článek nařizuje, aby byli
vydáváni ti, kdož by podnikli anebo
obmýšleli útok na panovníka anebo
některého člena jelio rodiny. Vra
žda ovšem nedá se ospravedlniti
nikdy, však je-li podniknuta z po
litických ohledň, jsou mnohdy ta
kové případy, že si vrah ani neza
sluhuje potrestání takového, které
by jej stihlo, kdyby se dostal do
rukou svých pronásledovatel&.
Nevěříme zprávám, které se v
anglických a německých časopisech
o Rusku roztrušují a které jeho
zařízení k tureckému a čínskému
přirovnávají. Víme, že konstituční
vláda v Rakousku a Německu není
mnohem lepší než ruský absoluti
smus a také linutí nihilistické, če
lící na podvrácení starého, shnilého
pořádku, není v Rusku ani z dale
ka tak mocné, jako ku př. sociální
hnutí v blahoslaveném a "svobod
ném" Německu aneb Rakousku,
které čelí k jednomu a témuž úče
li, k zlepšení stavu utlačených tříd. j
Ustavní vláda ve střední Evropě
slouží pouze prospěchům velkostat
kářů, továrníků, a židovských kapi
talistů, tak že by rusky lid z abso
lutismu do konstitnčního zřízení
přišel asi jako z deště pod okap.
Proto však přece nedovede nikdo
popříti, že soudnictví v Rusku jest
zastaralé, zákony neobyčejně pří
sné a tresty kruté. Proto by bylo
zločinem svobodné země krutost
tuto ještě podporovati a stav nebo
hých provinilců, zhoršovati.
Světoznámým sestál případ, kdy
se Anglie zachovala velmi chvali
tebně v pádu podobného vydávání
zločinců. Když Orsini v roce 1858
vhodil bombu pod kočár Napoleo
na III. v Paříži, byl s ním spojen
také jisty Simon Bernard, který
uprchl do Londýna. Bylo dokázá
no,že Bernard zhotovil všecky bom
by a že byl s Orsinim spolčen.
Vzdor tomu však, že zákon činí
právě tak zodpovědným za skutek
účastníka jako zločince a že králo
vna byla přátelsky nakloněna císaři ,
Napoleonovi, jenž byl dobr/m pří
telem jejího manžela, prince AI
berta, neodvážil se ani nikdo ve
řejně namítnouti, že by měl býti
Bernard Francii vydén. Bernard
byl postaven před soud v Londýně,
ale byl propuštěn. Jelio právní zá
stupce Edwin James stal se tak
populárním, že byl zvolen do parla
mentu, kdežto Lord Paltnerston,
žalobník Bernardův, popudil proti
sobě veřejné mínění tak, že byl z
úřadu svého nečestně propuštěn.
Žádná civilisovaná země nevydá
vá provinilep, souvisí-li zločin je
jich poněkud 8 politikou. Politický i
uprchlík jo3t hostem země, k níž |
se o útočiště a ochranu uttkl. j
Jenom porušení zákonů, příčících
se lidskému citu, které každá
země uznává, tresce se všude stej- !
ně a přestupitelé jejich vydáváni
jsou na mífcta, kde se svého skutku
dopustili, ku potrestání. Žádná
země nedbá mnoho, o to, aby se v
ní usadili a stali se jejími občany.
S politickými provinilci jest to
jinak, neboť ti jsou mnohdy vy
štváni z^své vlasti pro své pře
svědčení, ač jsou lidmi .spořáda
danýini a ostatním členům společ
nosti lidské užitečnými. Nebude-li
smlouva s Huškem změněna,bude
moci tamější vláda požádati o vy
dání každého politického uprchlí
ka, bnde-li moci o něm dokázati,
že měl spojení se spolky nihili
stickými proti životu cwovu, což
jí ostatně bude velmi lehké. Pre
sident uleveland upozorněn byl na
nebezpečí smlouvy, kterou před
cházející vláda zhotovila a senát
schválil, ale vyslovil se, že smlou
va tato není tak zlá, jak se ve ve
řejnosti líčí a že obecenstvo ve
skutečnosti o ní nic neví. K zá
stupcům polských občanů chicag^
ských vyjádřil se, že si všecku
zodpovědnost béře na sebe.
Příhoda z vojákování
kaprála Jahody.
Hradecký zvoník.
Lantver Jahoda pochází z jedné
podkrkonošské vesnice, má již
dávno vojnu za sebou, ale rád si
vzpomíná těch dob, kdy nosil na
těle svém sukno erární. A když tak
některou upomínku ze své zásoby
vybrakuje, bývají obyčejné takové,
že by se jim zasmáli i ti, kdož Čtou
"Palečka". Zde tedy z nich jedna
na ukázku.
Je tomu již hezky dlouho, kdy
v Hradci "měl funus první lantve
rák", jak říká Jahoda, to jest, kdy
byl tam pohřbíván poprvé země
branec. Stalo se nešťastnou náho
dou, že byl kamarádem zastřelen v
"cimře". To se lehce řekne. Ale
soudruhové jeho chtěli, aby věc
nebyla odbyta jen tak a ujednali
se, že nebožtíkovi vypraví pohřeb
slušný a slavný. Hlavní vůdcov
ství v celém plánu měl náš Jalioda,
jenž byl tenkráte u lantverft ka
prálem. Zařízena tedy sbírka na
"funus prvního lantvera". Ačkoliv
| bylo před prvním, dával každý 8
radostí co mohl, tak že brzy sehnán
kapitál, jakýž sehnán býti mohl,
za který ale přece mnoho slávy k
očekávání býti nemohlo.
Zaplatilo se všechno, jen na
zvonění nezůstalo ničeho a na další
nové sbírání z "ohledů finaČních"
pomýšleno býti nemohlo.
"Poslušně hlásím, pane feldvebl,'
pravil kaprál Jahoda, když byl na
vše tázán, "na zvonění jiám nezbylo
ani groše a my chceme přece míti
slavný funus."
"To je arciť věc šlakovitá," od
větil teldvebl; "ale však byste
mohli odzvonit kamarádovi sami,''
dodal s úsměvěm netuše, jaké to
bude míti následky. A přece znal
Jahodu jako své vlastní boty a vě
děl, že s ním nejsou žádné špásy!
Když to pan feldvébl řekl, myslil
•Jahoda, že to také musí býti a o
více se nestaral.
Konán pohřeb. Prvnímu padlé
mu lantverovi vzdány veškeré poc
ty vojenské a když se průvod po
hřební hnul od kasáren, rozzvučely
se na věži hradecké zvony všecky,
ale všecky do jednoho! Tedy i zvon
neivětší, na který bývá zvoněno
jen o slavnostech a obřadeeh nej
důležitějšícli! A kdo je rozhoupal
nebyl nikdo jiný, než náš kaprál
Jahoda se svým mužstvem.
"Já jsem sic' viděl, že na nás
nahoru z funusu kejvají, ale nevě
děl jsem, co a proč. Teprve za
chvíli jsem to zvěděl."
A zvěděl. Sotva že sešel z věže
a vystoupil ze dveří vedoucích na
schody, stála tu patrola, s kterou
musil ochotný Jahoda na místa
neprávě příjemná. Šel tedy.
"Prosím vás, člověče," začal vy
slýchající jej důstojník, "co pak
jste si myslil, že jste zvonil i na
ten zvou největší? Což pak nevíte,
že na ten se zvoní jen tenkrát o
pohřbu, když zemře biskup?"
"Poslušně prosím, to já nevěděl,'
odvětil Jahoda.
"i\. zu ]bie zvonu vseim 5"
"Inu, poslušně prosím, já holt
myslil,když má být slavný funus,že
se musí zvonit všemi; u nás doma,
když je slavný funus, také se zvoní
všemi."
"A kolik tam máte zvonů?"
"Poslušně prosím, jen jeden!"
odvětil Jahoda dobromyslně.
* *
*
Jak to dopadlo, lehko si každý
domyslí. Kaprál Jahoda byl"dekre
týrovanej" a hvězdičky mu uřezali.
Když uřízli první, musil dát Jaho
da první máz piva; když řezali
druhou, musil dati druhý—a když
měli uřezané všechny čtyři, byly
vypity mázy také čtyři. On sice
po čase náš Jahoda stal se zaee ka
prálem, ale "Hradecký zvoník"
říkali mu pak pořád.
m
Heyerůt Vlastenecký Kalendář na rok
1893.
již vySel & rozdává se zdarma. Kdo pře
je sl zaslání poStou, nechť po&le 2c.
•.námku. Spěchejte, pokud zásoba stačí.
W. F. SEVERA,
český lékárník, Cedar Raplda, Iow%.

xml | txt