OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, April 26, 1893, Image 8

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-04-26/ed-1/seq-8/

What is OCR?


Thumbnail for 8

Stará Evropa, a hlavně nejprftmysl
aějfcíjejí země Belgie a Anglie, otřásají
se ▼ nejhlubších svých základech ne
spokojeností lidu, který dopcsud skláněl
svoji St ji bez odporu pode jho kapitálu,
avftak nyní již seznal svoji sílu a svá
práva a také o ně se hlásí. Jest odů
vodněná naděje, že hnutí rozšíří se po
celé Evropě a korunováno bude nejlep
ším výsledkem.
Franku Lawlerovl jest nyní Sas dlou
hým. Byl by rád již během výstavy
pcštmistrem, Cleveland však zdá se, že
k jeho zármutku není na spěch s obsa
zováním poštovních míst. A bude-li
nucen ěekati až po výstavě, tedy si to
musí přítel Lawler přečisti sám sobě.
Prtě také předkládá presidentem tak
dlouhou žádost, k jejíž pročtení jest
několik měsíců potřebí.
New yorské časopisy dělají nemalou
reklamu a vyslovují nemalé uznání vy
nalézavému profesoru, který vyučuje
citlivé mladé dámy umíní, padati s pů
vabem do mdlob. Pan profesor slibu
je každé mladé dámě pod 40, že naučí
ji umění, jak by dojemným omdlením
i tím nejtvrdším mužským srdcem hnu
la. Také vyučuje jistému druhu po
loviční mdloby a sice takové dámy, jež
hluboké mdloby nemilují a rády zacho
vávají tolik síly, aby mohly slabým
hláskem o pomoc volatí. Až doposud
neukázal umělec úmysl, dáti mladým
mužbm návod, jak musí být ta pomoc
při podobné mdlobč poskytnuta, aby
působila; ale co není, může se ještě
státl.
Na^ městská rada objČejně nic ne
dělá a když délá záleží její práce v tom,
že rozděluje různým společnostem za
darmo výsady. A tato práce, ačkoli
lehká, vyplácí prý se nejlépe.
Gtaryův protičínský zákon upraven
byl tak, že "synové nebeské říše'' nebu
dou nuceni dáti se fotografovat! a po
stačí,dají-11 se zapsati svá jména. Vlád
ní úř< dníci došli konečně k tomu poznání
že se Čífian podobá Číňanu jako vejce
vejci a že nikdo nemá tak vyvinutý zra
kový smysl, aby je od sebe rozeznal.
Slibovaný protest rakouské vlády
proti nově dosazenému vídeuSKému kon
sulu Juddovl dosud nedošel. Jak se
zdá, nezáleží rakouské vládé mnoho na
tom, je-li židem či křesťanem a spíše
má proti němu předsudek proto, že to
býval kdysi její podaný ze sprpstého
rodu, který t© ani nedotáhl na barona
ba dokonce ani nemá titul "von". To v
Rakousku hlavně rozhoduje.
Nynější nespravedlivé společenské
zřízení nejlépe illustrují ty nesčetné
mrtvoly dělníků, hlavně pak horníků,
kteíí p?i své krušné práci zasaženi jsou
náhlou a krutou smrtí. Majitel dolfi
a úřadníci, vzdáleni všeho nebezpečen
ství tyjí z úmorné práce horníků, kteří
za žebráckou mzdu dávají svůj život v
šanc. Hlavně v poslední době množí
8»* neštěstí v dolech a nabý/ají hrozných
rozsahů; zvláště jest tomu tak v Evro
pě. Snad bude tím dělnictvo spíše
upozorněno na nespravedlnost1 nynější
ho řádu a povzbuzeno, aby veškerou
silou zasadilo se o to, by nemusilo dá
vatl v šanc své životy a dřít i se do
ťípadu na jiného, jenž za to ješlě nemá
pro ně nic jiného než opovržení.
[ ZpáteČníci belgičtí jásají, že se jim
podařilo, porazit i předlohu na zavedení
v&eobecného hlasovacího práva. Lebko
▼lak jásatl, kdjš ve sněmovně mají
jistou svou většinu, která kaidý svobo
myslný náhled hledí udusltl. Avšak
tím není věc odbyta, jak klerlkálové a
ostatní buržoasové belgičtí rádi by vi
děli. Pokročilé dělnictvo vypoví nyní
urputným nepřátelftm rozhodný boj.
Očekává se, 2e generální rada dělnloké
strany nařídí okamžitou všeobecnou
stávku, a dělnictvo vynaloží všechny
své síly, aby zpátečníky přimělo, aby
vyhověli požadavkftm z nutnosti, když
Dechtěll učlnitl tak z dcbré vftle. Jest
to kletbou zpátečnickýoh strao, že
malomocně bojovat chtějí proti proudu
časovému. Též ony seznají, že počí
nání jejich bylo bláhovostí, avšak bude
již pozdě. Lid jednatl bude o nich
bez nich, když nyuí oni jednají bez
něho proti němu
V došlém nás "Glasu Crnogorca" je
diném to časopisu na Černé Hoře, do
čítáme se, že v Nikšlcícb zemřel právě
starý černohorský junák Neško Spáso
jev Kontič, narozený v roce 1808, kte
rý za svého živobytí v rozličných bit
vách a při svém hajdučení usekal 27
Turkfim hlavy. V roce 1852, kdy
Omer paša udeřil na Černou Horu, Kon
tič sám jediný pouze s handžárem v ru
ce přemohl sedm Turků, z nichž 5 ubil
& dva odevzdal ".larem" knížeti Danl
lovi. V roce 1875, když vypukly roz
míšky mezi Srbskem a Tureckem, pře
šel Kontič s celou svou rodinou do
Srbska, kdež zorganisoval četu hajdukft,
8 nimiž přepadával území turecké a
Turkům vSude co nejvíce škody tropil.
A za to za všechno jej černohorský kní
že Nikola odměnil po válce s Tureckem
roku 1877 tím, že dal si Neškovi vybra
ti v Nikšlcích ten npjlepší dům a daro
val mu k lemu dcstatečný lán p&dy,
aby mohl do smrti dobře živ býti. —
Tak dlouho, dokud bude panovat! spole
čenské zařízení, dle něhož vražda bude
odměňována, nemožno očekávati obrat
k lepšímu. Ve všech státech vidíváme
■anadmutých prsou rozličné "medaile
za udatnost" a majlUl takového "vy
znamenání" je hrdým na to — jak ji
nak by ale klopil takový 'vyznamenaný4
vrah oči, kdyby lid pravou cenu jeho
hrozného činu pochopil.
"Belgický lid dává na jevo svou roz
hořčenosť nad podlým jednáním tuk
zv. zástupců, lidu, kteří proti zřejmě
osvědčenému požadavku ohromná větši
ny obyvatelstva zamítli předlohu záko
na, jímž mělo zavedeno býti všeobecné
hlasovací právo. Rady stávkářfi rostou
do tisícft a všude ozývá se heslo: vše
obecné hlasovací právo a osmihodinná
ioba pracovní. K dělnictvu belgické
mu přidruží se na 1. května též dělni
ctvo ostatních zemí a d&stojnou demon
strací dá na jevo kapitalistickým vydři
duch&m, že jest si vědomo svých cílfi a
své síly a proto že nepřiroz né jich nad
vládě brzy konec učiní. Kapitalisté
zdají se býti ukolébáni do takového
klidu, že nepozorují mraky hněvu stla
čených, které se stahují nad jejich hla
vami. Až hromobití začne, bude pozdě
dáti se teprve pojistiti.
Skvrnou "osWceného" století devate
náctého jest hnutí antisemitské, které
nabývá v Německu, Rakousku a Hušku
rozměrů čím dále tím větších. Kde
hledati příčiny tak smutnéao zjevu?
Jsou jím vinni nesvědomití štváči, či
dlužno se domnívati, Že antisemitismus
opírá se o skutečná fakta, která doka
zují, že židovstvo jako zvláštní sekta
jest nebezpečno ostatním národům? My
■ Ime, že obojí te spojilo a výsledkem
toho jest nynější neblahé hnutí. Židé
svým sektářstvím, svým separatismem,
jenž nikdy jim nedovolil, aby úplně se
sloučili a cítili s lidem, mezi nímž 2111,
nesou velkou čásť vlny smutného zjevu,
jakým jest antisemitismus. Židé lpěli
na svých zásadách náboženských, mrav*
nich i společenských a zůstali i po tisí
ciletí cizinci ve své rodné zemi. Ano,
což jest ještě horší, svou soběckostí,
svou podlízavostÝ oproti výSe postave
ným a bezohledností a zpupností oproti
slabším křesťanům, stali se povrhelem
národfi. Tvrdí se, že vlastnosti tyto
vyplynuly z nenávisti, jakou křesťané
žldftm hned na počátku na jevo dávali
a která měla svůj pftvod v náboženství.
Avšak náboženský fanatismus již dávno
vymizel a židé přece nedovedli se Bvým
spoluobčanům přiblížit! ani o poznání.
Byli a jsou ovšem vzácné výminky,
avšak pravidlo zůstávalo totéž. V nej.
novější době jeví se me i židy též moc
ný proud pokrokový. Bylo by z liodno,
aby nabyl rozměrft co největšícb, by
skvrna devatenáctého století, antisemi
tismus, zároveň se stoletím tímto zmizel.
"Kdo hledá, najde, kdo klepá, bude
mu otevřeno" — praví písmo, avšak
mnohý úřadolovec běhá a hledá, klepá
a prosí, přece však cdchází s prázdnou.
'Stav křesťanského obyvatelstva pod
tureckou vládou v Arménii počíná býti
povážlivým', oznamovalo nedávno pod
mořské lano. 8tav tureckého obyva
telstva pod tureckou vládou, a to nejen
v Arménii, jest již povážlivým po delší
dobu.
Některé časopisy upozonují na to, že
pro naše novopečené velevyslance měl
by býti zřízen také zvláštní kroj, jaký
má ku příkladu velevyslanec anglický
ve Washingtonu anebo jiní tamější di
plomati. To by ostatně nebylo zlé,
vzpomeneme-lt si na nedávnou událost
ve Washingtonu, kde byl j den vysoký
evropský diplomat, který ve své unifor
mě odvážil se na ulici,považován od ko
lemjdoucích za kapelníka čili "drum
majora" od policajta upozorněn na jistá
pravidla, kterých by měl zachovávat.
Deset tisíc mladých dívek a žen po
dalo žádosti za místa průvodčích na vý
stavišti. Jest to zajisté nebezpečné po
volání — pro ty, kteří dají se provázet
Snadno mohou se zahledět! do černých
neb modrých očí své pr&vodkynč a do
stat! se na scestí.
Počet královských rodin v . Evropě
obnáší 27 a čítají dohromady 460 čle
nft. Z těchto 27 rodin jest jich 18 ně
meckých. liude tedy jednou velmi
lehko celou tu sebranku směstnati v
jedinou pokojnou osadu v Novém svě
tě, řekněme třeba ve Wlsconslnských
křovinách, kde v klidném zátiší budou
moci sázeti brambory a také jinak uži
tečnými lidmi se prokazovatl.
J i stá vynalézavá Pařířanka zařídila
si krejčovskou dílnu pro psy. Její při
jímací salon jest pln bohatých koberefi,
mis s vodou a ozdobných košíčků s ko
láči a buchtami pro čtyřnohé zákazníky,
jejichž majitelky přebírají se ve velkých
knihách, hledajíce příhodné kostymy
pro své mazánky. Nyní n jschází než
chrámy pro brstie. 9taří Egypťané se
kořili býku, Israel teleti; my pak, co se
poctívání bestie dotýče, o< tli jame se
od té doby ve vší tichosti na psu.
• , . 1'" '-'.V
Komisař Blount, vyslaný presidentem
d& Hawati, odrolil protektorát BpoJ.
Států a ponechal prosa tím ní vláda, ibj
§1 pomohla, jak mftže. Z Jistébo ohle
du zasluhuje tento krok Blount&v sku
tečně pochvaly. Prozatímní vláda,
sestávající ze s^mýoh cizích, svláitft
amerických k&pitallstft, uchopila M
otěží zemské správy ze své vftle a ■ do
volením asi padesáti nebo Sed sáti stej
ně smýšlejících osadníků. Poněvadž al
byla jisti, že ji lid odpudí, požádala
jednoho amerického kapitána, aby vy
sadil na břeh vojsko. Jedině postrachem,
který mezi domorodci Sířily jícny dři
od moře na břeh namířených, udržovaly
dosavadní vládu v sedle. Proti vftll
lidu měla nyní tato vláda ořivtěliti
Hawaijsko ke Sjroj. Státům, tak aby
pod svobodnou vládou měli cizí kapita
listé ještě větší svobodu na vydírání
nevzdělaného, zuboženého domácího li
du. Bude-li nyní vojsko Spoj. Států
odvoláno, nabude lid volné příležitosti,
aby si buď prozatímní vládu sesadil
anebo, souhlasí-li s připojením země své
ku Spoj. Státům, nadále si ji ponechal.
Jedině on má právo rozhod«vati o osudu
své země, nikoli samozvaná vláda.
Slavný francouzský vědátor prohlásil,
že elektrický proud, jak jest zaváděn
při popravě zločiuců v New Yorku, ne
usmrcuje a přivádí pouze v bezvědomí
a oběť teprve že dckonává p$d pytev
ním n^žem. Tvrzení to, jestliže prav
divé, jest hlavně zajímavým pro věde
cké účely a nemá žádný vliv na vrahův
poslední osad. Možná, že naleznou v
budoucnosti v elektřině uspávače. Bez
vědomí, které se spůsobuje při popravě
zločinců v New Yorku, jfst tak hlubo
ké a trvaié, že sotva který se z něho
probudí.
Když Kolumbus před čtyřmi sty lety
na svých kocábkách připlul ku břehftm
americkým, spatřil z pozdálí několik
Indianfi, kteří plni strachu utfkali,
aby se ukryli. Jeho potomka, který
má pyšný titul vévody z Veraguy, ví
tají přední pohlaváři američtí jako k á
le a sklánějí před ním hlavy až k zemi.
Přijel do Ameriky na výslovnou žádost
kongresu, aby tu spatřil oslavu svého
velikóho praotce. Poněvadž však při
jel v zájmu národa a ku povznesení
výstavy, mělo by býti každému dopřá
no té radosti, aby jej směl spatřltl a
proto by bylo nejlépe vystavit! jej za
sklem v některém paláci a vybírati za
j ho spatře í zvláštní poplatek. 8pa
třiti potomka Kolumbova, to by si po
kládal každý za velkou čest. Ostatně
neuěiní-li_to ředitelstvo výstavní, najde
se v Americe ještě dost podnikavých
majitelů dime-mus^í, kteří se nebudou
ostýchati nabídnout! vévodovi pomocné
ruky, aby mohl rozmnožlti jmění své
desateronásobně.
i
8 těžkým srdcem rozloučil! se v pon
dělí občané chicagští s mayorem Wash
burnem, ale jak zaručené /právy ozna
mují, pomník mu stavit nebudou.
V Minnesotě požádán byl soud o roz
hodnutí, smí-li lékař, který falešné
zuby zasadí, tyto opět odejmout!, když
mu za ně nebylo zaplaceno. Soud roz
hodl, že k tomu práva nemá, neboť
zuby falešné jsou náhradou za zuby
pravé, které tvoří součástku těla a ne
mohou býti odňaty. Je však známo, že
zubní lékaři zákon porušují a pravé
zuby odnímají, začež jim ješlě musí
být! placeno.

xml | txt