OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, June 14, 1893, Image 5

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-06-14/ed-1/seq-5/

What is OCR?


Thumbnail for 5

N.tí «
ttngl-tanglu a
arabského šejka s Btntkaba, největ
>o "věštoe výohodu," jemni ovšem
musí za každé jeho odhaleni budoucno
sti dobře zaplatili. Kdo choe se podtvati
aa panorama bernskýoh Alp musí též
zapravitl poplatek 50 ctft. Vedle zři
zuje se norimberská vinárna, kde si
ovlem každý musí též zaplatit!, oo sni
a vypije. V perském divadle platí se
50 ctft, za právo, že si mftžete koupitl
v perském palá i, oo se vám libí, nepla
títe ničeho. V maurském paláci, kde
umístěno jest Kastanovo museum a kde
vlděti lze též gulllotlnu, kterou byla
odpravena královna francouzská Mar'e
Antoinetta, chtějí poplatek 25 ctft.
Model Eiff lovy věže navštívlti stojí
rovněž 25 otft. V ulici kahyrské mů
žeme se prooházeti po 11. h. dopoledni
zdarma, před tím stojí*to 25 otft. Na
podobený zámek Luxor navštívit! stojí
25 otft. Osmnáctiletá sudansicá "panna"
ovSem také netancuje zadarmo. Napolo
zastřená Egypfanka ukáže nám své oči
a své šaty zadarmo, avšak hledí za to
draze prodatl květiny, které roznáší.
Její soudruzi mužského pohlaví sice se
nám ukážou v oelé své kráse zadarmo,
za to hledí nás ošlditl prodejem egypt
ských mincí, kte-é nám nabízejí. V
alžírské budově jest bazar a divadlo,
kam se mftžeme za 25 aneb 50 ctft
podívatl. Ghoeme-li navštívit! model
kostela sv. Petra, před nímž stojí pa
pežští gardistl, musíme zaplatitl 25 ctft.
Za jízdu po skluzavce dáme též 25 ctft.
Pak přijdem do kavárny Koenlg & Grl
ester podle vídefiského zpfisobu zřízené,
kde zaplatíme to, co vypijeme a spíme.
Dále je t východoindický bazar a ha
vajská sopka Kil8Uoa/ kterou vldčť
můžeme za 25 ctft. Do staré Vidné
zaplatíme vstupné 25 ctft a naskytne se
nám tam mnohá přfeíitosť, kde bychom
mohli "pustlti chlup." Číňané počítají
za své divadlo 25 ctft. Pustitl se do
vzdušné výše na balonu stojí $2 a chce
me-U se jen podívatl, jak jiní stoupají,
zaplatíme jen 25 ctft Dahomejské
omazonky a jejich prftvodčí nechají se
nám obdlvovatl za 25 ctft, též Lnponci
jsou stejně drazí * V uherské kavárně,
která v pondělí dne 5. června má býtl
otevřena, budeme. z* čtvrťák slyšetl
uherskou hudbu, guláš a papriku zapla
tíme si zvlášť./
To byly by veškeré zábavné místno
sti na Mldway Plaisancl a vstupné do
niob. Poznamenat! však sluší, že sko
rém každá spojena jest s restauraoí a
pivnicí; ceny však jsou mírnější než na
samém výstavišti. Kdo nemáš peněz,
mvMidway nelez.
— Mexické oddělení v promyslovém
paláci bylo dne 2. ěervna otevřeno.
Zzvláštní obřady nebyly odbývány.
Rozumný komisař tohoto státu jedno
duše poručil odstranitl všechno, co obe
censtvu zabraňovalo prohlídku mexic
ké >o oddělení a tím byl akt odbyt Me
xiko zaujímá 6000 čiv. stop prostoru v
jih 'zápudním rohu průmyslové budovy
a hlavními předměty jeho výstavy jsou
krajky, mramor, bronz, vlněné zboží
atd.
— Dno 2. června přibylo na Mld
way Plaisance 125 kadetft z vojenské
akademie v Orchard Lnke, Mich , pod
vel-ním plukovníka J. Sumnera Rod
gerse a ubytovali se v polním ležení.
Každého večera o 6^ hod. odbývati se
bude před vládní budovou paráda ka
detft.
— V sobotu dne 2. černá byl obe
censtvu otevřen model válečné lodi, kte
rá na dně jezera michiganského Jest vy
stavena a obsahuje nim«řal výstavu
Spoj. StátA. Jeti to nápodobo nlna vá
léčných lodi, Qi^a/eh k obraně pobře
ží. Proti vlnám jexerním chráněna jest
hrází 900 stop dloubou, 12 atop vyso
kou a 30 atip Širokou. Délka loll v
čáře ponoru měří 348 stop, největ&i
šířka 09 stop 3 (alce. Vidíme na nl
veškeré zařízení skutečné válečné lodi.
V prostorách lodních jsou vystaveny
všechny možné přfedměty z oboru ná
mořnictví. Učebné knihy a Školní se
šity ř kft námořnlokých škol a jimi
zhotovený malý parní stroj. Dále hy
drografické přístroje, jimiž vyměřuje
se moře, přístroje lodního lékaře, vzor
ky oděvu, potravin a pod. ze zásobáren
lodních. V zaskl ných skříních jsou
vystaveny rftzoé památky dějepisné, na
stěnách visí obrazy proslavených mužů
v námořnictví.
— Přednosta rolnického odděleni
Buchanan bude od 19. června v "As
sembly Hallu" u rolnického faláce po
řádati řadu odborných přednášek. Nej
dříve bude se zabývatl lesnictvím. Po
přednášoe rozvine se vždy delší debata
o před mě tě přednášky.
— Dětská budova bjla za přjměře
ných slavností dne 1. června otevřena.
— Většina navštěvovatelů kolumbl
oké světové výstavy není si vědoma
toho, jaká příležitost naskytuje se jim v
Jackson parku pozorovali život cizích
národů daleké Asie aneb Afriky a vě
domosti své o nich zdokonalitl a roz
množí ti.
Všude, kamkoliv vstoupíme, setkáme
se s nápadnými, cizími .postavami, pří
slušníky polobarbarských národů, s
předměty a výstavami právě počínající
clvilisace a kultury, všude vidíme hi
storicky cenpé upomínky na uplynulé
doby. Z dálných zemí, které nám zná
my jsou ze zpráv cestovatelů a badate
lů, dostavily se nám tyto dílky cizích
plemen s jinými názory životními. Při
nesly sebou, co měly nejlepšího, co po
važovaly za pýchu své kultury, plodiny
země, výrobky rukou. Nepřinesli je
sem, aby pustili se v zápas s velikými
kulturními národy, aby získali jim slá
vu a dobře se zpeněžili, nýbrž vedeni
pouze myšlénkou, aby súčastnili se též
když národové celé země dali si sem do
staveníčko. Velcí kulturní národové
dodávají výstavě nátěru uměleckého,
tito pak propůjčují jí lesku romanti
ckého.
Mnohé z těchto výstav nejsou nic
jlnébo než druhé, ani neopravené, vy
dání toho, oo bylo v pařížské výstavě
na odiv vystaveno.
Jest však proto pavilon slamský v
promyslovém paláci, tato věrná repro-.
dukce zahradního domu krále v Bang
koku, méně zajímavoir-proto, že stál již
v Paříži a pro Chicago byl jen trochu
vyleštěn?
Tento Slamský pavilon, tak nádher
ný a pestrý, jaký na výstavě sotva
jinde spatříme, pokrývá jen plochu 26
ětv. stop. Avšak co bohatství snešeno
jest na tomto malém prostoruICena zde
vystavených předmětb tdhadujese na
• 300.000. Jsou zde skvostná vyšívání,
bohatá výstava zlatých a stříbrných
nádob, sl novina a z ní vyrobené před
měty, kftže leopardb, tigrft a jiných
šelem.
Nedaleko od Slamu má Korea svůj
stánek. Užitečnými lidské společnosti
vystaveni zde věci sice právě nejsou,
avšak jsou to zvláš*noitl, které stojí za
podívání. Na předním místě stojí po
vozy jeho veličenstva krále na Koree.
Též manželka jeho zaslala na výstavu
8vé ekvl áže, aby Chicagčanftm dala
hádanku, jak jest to možné, aby do
rostlá žena mohla směstnatl se do skříň
ky tři Kopy dlouhé a dvě itopy iiroké
a naléxtl na také Jiadé zalíbení. A to
jest, Jak ministr zahraničných záleži
tostí v Koree vyp áví, že jest to zami
lovaný kočárek jeho královny. Též jest
zde vystavena postel královny.
Originelni jsou koreánská kamna. V
zemi té jsou chatrče stavěny v podobě
hrnoft, do nlobž může defiť pršetl a slu
neční paprsky vnikat!, a noci jsou tam
chladné jako v Chicagu letní noc po
horkém dni. Kamen K^reané nemají,
av&ak vynalézavých duch pomohl jim
z nouze jinak. V podlaze vykopají se
dutiny a ty vyloží se cihlami. Když
přijde čas k odpočinku, vyjmou se cl
hly, ohřejou se nad ohoěm a potom
vloží se do pokrývek a podušek.
— Vydělaná tygří k&že tvoří velkou
část průmyslového oddělení koreánské
ho. Vidíme zde skvostné vzorky. Ve
dle nich visí hedbávnl, zlatem bohatě
ozdobené obleky, k reánské skvosty,
mezi nimiž je pftl libry těžká úplně ze
zlata zhotovená, perlami a koráleml
ozdobená jehlice do vlasů. Korály jsou
u Korejců velmi oblíbenou ozdobou.
V hospodářském paláci zajímá nás
výstava černošského svobodného státu,
Lib* rie, která jest snůškou různých
zvláštností.
Vedle divochb žijí v této republice
křesťanští, polovzdělaní Černoši a proto
také na výst, pokrývky, Sfdadla,oděvy
moderní konstrukce jsou vedle n-fo
remných mod»l& a bičů na otroky,st*rý
člun z kmene stromu a novou dělovou
lodici. To ovšem jest nejpádnčjším
d&kazem, že Liberle oprávněně činí si
nároky na jméno kulturního státu;
vždyť má již také děla a dělové čluny!
— Dne 3. června byl obecenstvu
odevzdán "maurský palác".
— Více než 1000 žárovek osvětlova
lo dne 3. června večer model vál' čné
lodi "Illinois", Který na dně micbigao
ského jezera byl zřízen. Vzdor prudké
mu dešti dostavilo se četné obecenstvo,
aby prohlédlo si zajímavé zařízení lodní
které poprvé tohoto dne bylo všeobecně
přístupno.
— Den 5. června, který Dánové na
výstavišti oslavili jako den svého státu,
připomíná dvě nejdfiležitější událcsti z
novějších dějin Dánska. Když totiž
podařilo se dánské vládě příměti mimo
německé mocnosti, že prohlásily nedíl
nosť dánského království, b>l dne 5
června 1851 princ Kristián, nynější
král, ustanoven za nástupce tr&nu a v
následujícím roce za něho v londýnském
protokolu uznán. Druhý památní dm
jest 5. června 1849 neboť toho dne vy
dán byl základní státní zákon, jímž
dána zemi ústava a ustanoven systém
volební do zemského sněmu Co jest
tedy občanům Spoj Států čtvrtý červe
nec, tím jest Dánům 5. červen, a též
Amerikáni dánského půvolu svčtí z
lásky k mateřské zemi národní ten svá
tek a nedbali žádaé námahy, aby jej
učinili slavností prvního řádu.
Včerejší čestný den dánský těšil se
skvostnému počasí. Není proto divu,
že mimo četné členy dánských loží a
spolků, všichni Dánové, jimž to bylo
možným, pospíšili si do Jackson p'irku,
aby účastnili se slavností Též z okolních
států, zvláště z Wisconslnu, Indiány a
Iowy dostavilo se mnoho Dánů, aby po
dali důkaz, že chovají v srdcích svých
náklonnosť a lásku k staré > é vlasti.
Spolky v slavnostním za průvodu
zvuků vlasteneckých písoí ubíraly se na
nádraží lili ioÍ9 Central dráhy a zvlášt
ními vlhky jely na výstavišti, kde se
seřadily k imposantnímu, pestrému prů
vodu. Poč» t všech osob průvodu se
účastnících obnášel několik tisíc, Po
druhé hodině odpolední naplnila se sla
vnostní sífi do posledního místečka. Po
slavnostním programu, který sestával s
různých nadi«ných řeČf a ipivfl, navští
vili účastníci dánské odděleni ▼ průmy
slovém patáci, které vyniká eleganeí a
systematický™ uspořádáním.
— Z veSkerébo oddělení německého
skoro největfií přitažlivost jeví obrovské
Kruppovo dělo, největSf střelný vražed
ný stroj, který kdy byl zhotoven. Dělo
má dél Ku 48 stop a 129 tun těžké Ka
libr jest 10 a pfi> palcový a aby vystře
lena byla koule vážící 2300 Uber, jest
třeba 700tt> prachu Z* to v&ak doletí
obrovská koule na 14 mil daleko. Jedna
ráoa stojí $1250. Avšak obrovské dě
lo není zde osamoceno, jemu po bok se
riruží nejrozmaoltější nástroje, na něž
"humánní" naše století nejvíce peněz
obětuje.
Pod velkým dělem vidíme jeho opak
pouze 3 7 dcm. dlouhé dělo, jakého
užívá se při rozličných výpravách v
Africe. V případu potřeby může dělo
to nésti jediný člověk. Celá Kruppova
výstava má cenu více než $1.000.000.
— Obrovský vfiz tažený 4 kofimf,
ozdobený barvami Italskými, přijel dne
5 června před ženský palác a odděleni
výstavních gardlstft mělo plné ruce
práce, aby sneslo a na patřičné místo
dopravilo četné bedny v nichž krajky
královny italské a královny anglické
byly uschovány. Krajky italské krá
lovny Markéty jsou proslulé. Jsou ne
jen umělecky provedené, nýbrž z části
jsou již více století staré, aneb jsou
mo'crní nápodobeniny umění, které po
dlouhou dobu ztraceno a zapomenuto
bylo. Teprve nedávno bylo umění,
které podobné výrobky vytvořuje, mc
vu odkryto a je<t nyní d&ležitým tajem
stvím zřízenců královských továren.
Následkem jejich starobylosti mají ty
to krajky ccnu ohromnou. Královna
Markéta zapfijčila je sice na výstavu,
avšak dříve jí ředitelstvo výstavní mu
silo dátl záruku $100000, že předmě
ty ty neporušeny budou jí vráceny.
Krajky královny Viktorie nejsou
tak drahocenné, vynikají však také ve
mnohé příčině.
Královské tyto sbírky dokazují, že
rozličné veličiny nynější 8 olečnosti
mají v rozličných tretkách větší jměoí
než sta chudých rodin dohromady.
Má do oleno.
A: Víá-li, příteli, že tam ten pán na
proti zabil již asi d< set lidí"!
B: "Ale jdi! Nemožno!"
A: "Opravdu, on je lékařem".
Následkem panujícího sucha je prý
voda v českých řekách vesměs neobyčej
né jasná a průhledná. A pak se divme,
že se *jO Němcům s punktacemi za*e ne
daří! Ti přece mohou lovit jen v kal
ných vodách!
*
Dle statistických dat vypije se v ně
meckých krajích Čech ví.:e lihovin do
roka, než v krajinách českých, což jest
jest opravdu nepochopitelné. V Rakou
sku předce Čechové "vypijí vSechno!
*
V Jenčí je na kovárně následující feš
nápis: "Zde se zuby trhaj, podkovy
přlbijou i na ml«dyho koně Jana Ve
šouhia, kovárna",
• *
Afričtí Vakambové umějí prý počítat
jenom do tří. "Za pět prstů" tam tedy
se nakupuje.
*
V lázních měla by býtl obsluha vý
hradně v rukou ženských, n«bof ženy
dovedou nák připravovat "lázně".
W
Člověk se nrrodí, aby se oženil; neboť
jest psáno: "Člověk je zrozen ku trépe
ní"

xml | txt