OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, June 21, 1893, Image 5

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-06-21/ed-1/seq-5/

What is OCR?


Thumbnail for 5

•ré červenoHcí Irfanj, z dahomejskA
vesnice pMily dvě dfvky ve válečném
kostýmu. Krotitelka Ivft z Hagenbecko
va cirgusu a dva Čingalesové doplfiova
li v/praviii
Siam, Korta a Čína. *
— O Siamu a Korei slyšíiAe
nyní doeti často. Kde ve světě ndá
se co znamenitého, hledí oba státy
proděla ti to sebon. V ohledá tom
sledují spíše přikládá Japaftu než
Číny. Kdežto nebeská říše pořáde
udržuje své zdi a svým poddaaným
stále věší copy, přičiňuje se slabší
Japonsko, aby tak rychle jak jen
možno otevřelo kultuře dvéře do
kořán. Ke tak rychlým krokem
pokračují Siam a Korea, avšak ne
bude dlouho trvati, a také tyto stá
ty dosáhnou svého cíle. Obě země
zúčastní se světové výstavy, sice
ne v té míře, aby mohly se měří ti
v něčem s Japonem, avšak přece s
hrdostí mohou ukázati na to, co
dovedou. Čína není následkem pro
tičínského zákonodársrtví naši ze
mě docela nic zastoupena, přece
však . vystavuje zde několik čín
ských lírem, které skoro všechny
ve Spoj. Státech mají filiálky.
Siam jest mnohem lépe repre
sentován než Korea a přirovnáme
li počet jeho obyvatelstva s Japa
nem, můžeme říci, že není daleko
za tímto. Ve čtyřech budovách vy
stavuje a sice v průmyslovém pa
láci, v hospodářském paláci, v les
nické a ženské budově. Nejzají
mavější výstava siauiská jest v
průmyslovém paláci. Výstavní
předměty umístěny jeou zde v pa
vilonu, který nalézal se též na po
slední výstavě v Paříži a který tam
vzbuzoval veliký obdiv. Pavilon
ten představuje zahradní do
mek siamského šlechtice, zhoto
ven jest ze skla a jest nanejvýš
umělecky proveden. Na prostoře
poměrně malé snešeno jest neoby
čejně mnoho předmětů cenných a
zajímavých. Každému musí ihned
pndnouti do oka dva obrovské slon
in zuby, které zdobí přední čásť
oddělení; jsou to největší zuby,
jaké kdy viděny byly* každý jest
9 8top dlouhý, 114 liber těžký a
dohromady mají cenu 5.000 dolla
rů. Kdežto zde vidíme slonovinu
v její původním tvaru jen, může
me nedaleko odtud spatřiti umě'e
cké řezby z ní zhotovené. Zvlášť
obratnými jeou Siamci ve spraco
vání perletě. Nemůžeme si mysliti
roztomilejších výrobků, než vytvo
ří oni. Vidíme skřínky, stoly ze
dřeva, mramoru aneb jiného mate
riálu, co nejkrásněji vykládané
perletí. Zde visí obraz, jtuiž před
stavuje nám skvostnou SKupinu;
Oklamaný milenec byl svým sokem
přivázán ku stromu a nevěrná
milenka i se šťastnyru sokem děla
jí si z ubožáka žerty; aby potupa
byla ještě více znázorněna, 6tojí
při tom opice, která též raduje se
nad nehodou spoutaného muže.
Rozličné nádoby ze zlata a stříbra,
zhotovené skutečně umělecky, do
kazují nám, že v oboru zlatnického
a stříbnickélio řemes'a též v Asii
dovedou znamenité věci vykonati.
Umělecké vyšívání zlatem a stří
brem, jakož i ru^ní malby na hed
báví elouží Biaracůin ke zvláštní
cti* Jako ve východoindickém domě
vidíme zde nejkrásnější a nejpest
řejší ptáky, květiny a jiné předmě
ty na různých látkách vymalovány.
Tigří kožešiny, zlatem prošívané
Hkrývky, květinové koše, nmělé
větiny z vosku, rozličné hudební
nástroje, modele z hlíny, pestře
pomalované nádobí hliněné a mno
hé jiné předměty vypodobňují nám
rozličné odvětví průmyslu, jakož i
zvyky země názorným způsobem,
kdež to modele domů, člunů, vozů
atd. ukazují dopravní prostředky a
bydliště tamější.
V hospodářském paláci vidíme
různé polní plodiny eiamské. Ne
všem bude známo, že Siam^v po
sledním roce vyvezl do ciziny
ptačích hnízd v cenó $120.000.
Hlavními jeho zákazníky na tyto
lahůdky jsou Číňané, kteří Jich
nemají nikdy dosti. Y lesnické
budově ukazují Siamci rozličná
domácí dřeva, mezi nimi dřevo
teakové, ktoré jest velmi tvrdé a
zvláště se hodí ke stavbě lodí.
]*řes 9000 tun tohoto dřeva se
ročně vyváží,coŽ má cenu $222.000.
V ženské budově jest několik
předmětů, zhotovených něžnou
rukou ženskou. Výstavní komisař
siamský Suriya jest velmi intelli
gentní muž, který mimo angličinu
ještě asi půl tuctu jiných řečí.
Český den na výstavě.
Němci mají zítra svfij den oa výstavě
a z příprav k němu vykonaných lze
soudili, že to bude velkolepá manifes
trce Němců chicagských. I my Cecho
vé jsme zde v Chicagu četně zastoupeni
a nenf pochyby, pak 11 se zasadíme o
pořádání čtského dne s ce'ou energií, 2e
nezůstaneme daleko za Němci a že pro
spěch z tohoto podniku pro národnost
naší bude značný, neboť pak veškeré
noviny celého světa budou nuceny o
nás psátl a aby psaly příznivě, o to se
ovřem postarati musíme se všech sil.
České ženy v naší staré vlasti p< řídily
nám se svých úspor skvostný prapor a
bylo jejich přáním, bychom za tímto
praporem kráčeli v dlouhých řadách na
světovou výstavu. Pně bychom jim
toto přání nevyplnili? Nejpříhodnější
pro tu dobu den jest 14. neb 15. srpna,
kdy č« ští tíokolové mají den na výstavě
zabezpečený. I čeští boslé budou již
zde—a zajisté nejvíce by se potěšili,
kdyby vldčll nás v nekonečných řadách
kráčeti, čímž zároveň by sl mohli uči
niti pojem o naší síle a organisaci. Zde
ovSem by nesměl*) mítl místa žádné tří
štění sil, zde nesmělo by platit! žádné
náb ženské ani politické přesvědčení,
nýbrž všichni museli bychom se spojití
za heslem: 'Kdo jsi Čech, sem v řady
naše" a pak výsledek je úplně zaručený.
Při dosti malé dobré vftli a agitaci lze
lehce 5000 až 8000 členfi rozličných
českých spolkft spojití v jednu řadu,
která by zajUté imponova'a nejen Aom
rlkáoftm, ale 1 hostftm z celého světa
a nevíme vskutku, když máme tak
lákavou příležitost k tomu, by o nás se
všude mluvilo a psalo, proč bychom ji
nepoužili? Jest ještě mnoho lidí na
světě, kteří nevědí co jsou ( echové —
representujme se jim jednou ve své síle
a vzdělanosti a účinek zajisté bude ph
knpajíéf.
Nepokoje v Lemoni
V naší "svobodné" Americe pflbá
wj( se (as oi č&sa věci, které vrb&Jf
j&soé světlo d& poměry zdejšího lidu a
přesvědčují nás, že nezakládají se oa
pravdě rfizné ty chva'ozpěvy kapita
listických a s nimi spřízněných llstft,
které velebí Ameriku, jako by byla rá
jem pro dělnictvo.
Krvavé srážky a nepokoje dělnické
podávají důkaz, že dělný lid v Americe
jest právě tak, ne-ll ještě více utisko
ván jako v E/ropě, že kapitál zdejSÍ
není o nic lepším než kapitol evropský.
Někteří poukazují na to, že mzda děl
níka amerického j»st mnohem vyšší
než plat za práci v Evropě, avšak
dlužno zde povážit!, co považuje se oa^
dělníku americkém s co na e 'ropikém.
Dělník v Americe za svbj 1-pší plst
musí vykonati několikráte tolik práce,
jako vykoná dělník v Evropě a musí
tak napnoutl všechny své síly, že při
špatnější výživě byl by v krátkém čase
úplně vysílen a ku práci neschopen.
Ze vyhlašované zlité časy dělníkfi
amerických ve skutečnosti ne< xlstují,
bylo dokázáno již mnohokráb a dokazu
je se znovu krvavými nepokoji u
Lem on t.
Na průplavu, který tam od v od novací
komise s-aví, zaměstnáni byli z počát
ku z největší části Slováci, Poláci,
Chorváti a Sluvlnci, tedy samí přís uš
nici národft, kteří bohužel v Americe
známi jsou tím, že požadavky jejich
jsou ty nejmenší a pracovní výkony
jsou ty největší. Když lidé tito, kt*ří
m&ií trpělivost beránčí a píli mravenčí,
nemohli snésti útrapy a útisky, jichž
se jim dostávalo od kontraktorft, mu
silo tam býti již pravé peklo. Avšak
najdou se ještě vždy lidé, kteří ani
pekla se nelekají a za bídný žvaňte,
jímž sotva ukojí svftj hlad, zaprodají
všechny avé síl> a nechají se zapřáhnou
ti až do úpadu. Američtí kontraktoři
hledají lidi podobné s dobrým výsled
kem mezi černochy jižních státft a do
sazují je na místa nespokojenci. Tak
bylo tomu též v Lemont.
Avštk krvavé události lemontské
měly ješlě jednu velice stinnou stránku,
která každého přítele dělnioké myšlen
ky naplnit! musí nejhlubší bolestí. Vra
hy stávkářti nebyli Pinkertonci, jako v
Homestead, zde chopili se zbraně proti
klidným stávkářftm dělnícl-skébové a
s krutostí opravdu ďábelskou zahájili
smrtoaosnou palbu. V líčení, které
došlo o velkém krveprolltí v pátek, bylo
zřejmě podotknuto, žeskéb >vé schválně
vybírali si dělníky klidně sedící a ati
nejmenšího netušící, a učinili je terčem
svých pušek a revolverů.
Může býti něco hroznějšího, bolest
nějšího, než kdy2 bědný, utlačovaný
lid obrátí smrtící zbraň proti bratřím
svým v utrpení, kteří ohtějí domoci se
slušnějšího života pro sebe i pro něj?
To jest kletba, která stíhá veškeré kro
ky uvědomělého dělnictva, že vždy a
všude najdou se v řadách vlastních
soudruhft zotročilé duše, které vezmou
od spulečných vyděračft a trapičfi zbra
ně a jdou proti těm, kdož ohtějí je z
otroctví vysvobodit!. Místo aby si při
pojili ke sboru jich, aby svorným jed
náním vymohli si zlepšení svého posta
v ní, pomáhají samy sebe a své soudru
hy vrhatl do otroctví ještě tužšího!
Aby tento smutný výjev se již neo
pakoval, by uvědomění proniklo všech
ny vrstvy dělnického lidu, o to inažitl
se musíme, a jedině potom, až nebu

deme m musátl abinU srady vMUi
bntiA, potom teprvi bMim doaftllt
Se boj náš kontnován bod* vfthiivfn.
Že v Lemon t došlo ke krvavým vý
tržnostem * velk^ části nese vina chi
cagská odvodfiovací komise.
Povinností komisařů a zvláště před
sedy jejich bylo, aby pěčovali o spra
vedlivé zacházení s dělníky, kteří pů
vodně do práce byli přijati, a o to, aby
slíbané mzdy byly také vypláceny.
A vlak komise klidně přihlížela k tomu,
jak kontraktoři stlačují mzdy a proti
sčátním zákonům zavěsti chtějí tak zv.
"trnek" systém, jímž dělníci se přinu
cují, aby všechny své potřeby kupovali
u svých zaměstnavatelů. Jak při tomto
systému dělník jest okrádán, jest vše
obecně známo. Komise pohlížela též
klidně na to. že kontraktoři přiváželi si
dělníky nové, tflavně černochy z jihu,
že dosahovali je na místo lidí ke stávce
dohnaných a opatřovali je výbornými
zbraněmi. ■
Stávkářl byli tím vehnáni v náruč
zoufalství a přece přemáhali se co nej
více, aby neposkvrnili ruce sv»; krví
svých protivníků. Avšak ozbrojení
skébové zahijlli zákeřnlckou palbu na
pokojné svávkáře a usmrtili a poranili
množství úplně nevinných 1 dí. Že to
mu skut čně tak bylo, seznal guvernér
Altgeld vyšetřováním na místě vede
ným a na základě áředtiě potvrzených
událostí. Ouvernéru Altgcldovl slouží
ke cti, že osobně dostavil se na jeviště
nepokojů a nařídil důk!udné vyšetřo
vání. Altgeld neučinil tak, jako de
mokratický guvernér pennsylvanský
Pattlson, jenž při obsaz» ní H mestead
st tním vojskem měl tikový předsudek
proti stávkářbm a^jedlně je považoval
za vlnnfky a nevzal si ani tu nejmenší
práoi, aby na místě vyš* třll pravý stav
věcí, nýbrž dottavll se až později do
Homestead, kde však jeho činnost
omezila se pouze na vojenskou parádu.
Úplně kapitalistický list., kter/ nikdy
nejevil zvláštní náklounosť k dělnictvu
"The Chicago Herald" praví o událo
stech v Lemont následující:
Kontraktořl měli právo, aby maje'ek
svůj chránili; avšak dopustili se veliké
nespravedlnosti, když bez dlouhých
okolků poručili pálili do stávkařů. Ne
ní nejmenšího důkazů, že by majet k
jejich byl býval v nebezpečenství. Jak
nyní zřejmě jest vidětl, nabylo by se
udilo žádné krveprolltí, kdyby kon
traktořl byli předcházeli dobrým pří
kladem chladnokrevnosti. Guvernér
zasluhuje chválu za to, že hleděl vypá
tratl pravdu a že zasazuje se o to, aby
potrestá: i byli tl,kdož uznáni jsou vin
nými vraždy.
Slova listu tohoto zní sice velmi vy
počítavě a opatrně, avšak přece z nich
vyčisti se dá vyznáoí, že stávkářl nevy
kročlll z mezí zákona a že vlna všechna
spadá na kontraktory a jejich skéby.
§ 312,000.000 liter.— Z kruhů
typografických oznamují se násle
dující zajímavá dáta: Shzcč, mutí
vysaditi denně asi 10.000 liter,
týdně tedy 60.000 ročně 3,120.0C0
liter a za 50 let, ač li dobu tu u
sazební kasy přežije, což u typo
frafft případem bývá velmi říd
ym, 156,000.000 liter. Tentýž
počet liter musí vsak zase zdarma
do své kasy rozmést i. Projde tedy
rukou sazečovou za 50 let zajisté
imposantní počet 312,000.000
liter.
Denní Hlasatel 10c. týdně

xml | txt