OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, July 12, 1893, Image 18

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-07-12/ed-1/seq-18/

What is OCR?


Thumbnail for

B&zné zprávy.
§ Zločin vskutku neuvěřitelný udál
•e těchto dnft v Paříš i. Vdova Routa
boltová, dříve doeti zámožná a dokonce
také majitelka domu, přišla vlastni leh
komyalnoatí tak na mialnu, že konečně
nezbylo jl ani nejnutněj&í na živobytí a
ona byla nucena obývat se svým lOle
tým synem Filipem malý pokojík v
ulici Maitre AI bot. Malý Filip byl v u
čení velmi horlivý a byl ve ikole něko
likráte veřejně pochválen. V sobotu rá
no vySla pí. Routaboultová jako oby
čejně, aby nakoupila, čeho třeba. U pro
davačky novin, ku které chodila každo
denně, pravila acela klidně, jako by ae
nebylo nic atalo: "Teď ml bude lépe;
dnea v noci zabila jaem avého hocha."
A pak 81a klidně dále. Prodavačka no
vin oznámila to nejbllžšímu atráinfku.
Několik policisti vniklo do bytu paní
R >utaboultovy a nalezli tu hocha uškr
ceného na posteli. V době, kdy ještě po
licejní komise sepisovala protokol, při
šla matka vražednice, jež zatím byla
klidně skončila svoje nakupování, do
mfi. Na otázky jí kladené neodpově
děla, nýbrž pravila: "Mohl by ml
snad někdo pftjčlt revolver?" Pí. Rout
aboultová, jež dopravena byla do pol.
vězení, nečiní nijak dojem ženy šílené.
Odpovídá zcela klidně a rozumně na
otázky jí Icladené.
§ Kanibalové na Nigeru. Do Anglie
dofily zprávy o hrozných ukrutnostech,
jež se udály na Nigeru. V jednom ob
vodu na tomto veletoku žije půl milionu
lldožroutfi, kteří 8e živí částečně lidským
masem. Jeden z tamních černochů
chycen byl nedaleko města Onlče kme
nem, jenž 8 kmenem zajatého nalézá se
ve válce. Byl odsouzen k smrti. Evro
pan jeden snažil se přimět černochy,
aby zajatého propustili, oni vfiak to
odepřeli. Nebožák odveren a okamžik
na to sražena mu hlava. Pak mu uře
zány nohy a ruce, stažena kft?e s trupu
a maso rozsekáno na kusy. Každý pří
tomný dostal kus masa, jež pak sněde
no. Kanibalismus jest na Nigeru, ze
jmena v okolí Onlče, dosud velmi rozší
řen. Jiný hrozný obyčej m*zi tamními
domorodci jest následujíoí: Narolí-li se
dvojčata, odejmou je ihned matce,
vstrčí je do kamenného džbánu a odne
sou do křoví, kdež je mravenci a jiný
hmyz za živa sežerou. Nikomu není
dovoleno, míchat se do toho a chtít to
mu barbarskému zvyku překážet.
§ Bída a byrokracie. — Pod tfmto
titulem uveřejňuje neapolský jeden
list následující smutnou hlstcrll. 8rd
cervoucí výjev odehrál se těchto dnft v
předsíni paláce San Glacomo, přede
dveřmi pokoje, kde vyplácejí pense.
Dvě chudobně, ale služně oděné mladé
dívky přišly k tfřalníku, jenž vyplácel
pense, pro skrovnou měsíční pensi své
matky, jež sama nemohla přijít, poně
vadž byla na smrt nemocna. tJřadník
olepřel vyplatit pensi, vymlouvaje se,
že si matka jejich musí přijít pro pen
si osobně. Marně prosily nebohé dívky
plačky zatvrzelého byrokrata, nebylo
to nic plátno, on se odvolával na para
grafy, od nichž prý se ntsmí odchýlit.
Nouze dohnala obě dívky ke krajnímu
kroku. Spěchaly domft a dovedly těž
ce nemocnou, se smrtí zápasící matku
do kanceláře. Jedva že stařena překro
čil i práh úřadovny, klesla k zemi a ze
mřela. Poněvadž obě dívky r bolesti
nad ztrátou matky zachváceny byly
křečmi s nemohly býti vyslechnuty,
nemehla býtl do 0. hod. večerní — vý
jev odehrál se dopoledne o 9. hod. —
osobnost zesnnlé zjlStěna. Mrtvola mu
i
sila «i do pHokodu soudní komis* sft*
stol. v předsíni paláce, kdei poi»Ma*
na šidil a poněvadž nebylo po roce žád
ného lata, přikryla starými soudními
akty.
§ Utlo jkl Zenu mrtvolou dítěte. —
Časopis „Kasplj" dovídá se se vsi Geo
kěajska v gubernii Baku na Rusi: V
Geokftajsku udál se minulé soboly ne
slýchaný případ bestlalní dvojnásobné
vraždy, kterou spáchal ěerkesský rolník
Magernm Kerbalal Murat-Ogly z obce
Sabratu. Zmíněný Čerkes měl v po
dezření svou choť, že je mu nevěrnou
a že otcem nejmladšího děoks jejího
je ;istý ruský dftstojník. V sobotu se
podnapil a vyčítal ženě jejl nevěru, a
když mu táž ostře odpověděla, chopil
zmíněné děoko as 4 měsíoe staré a za
bil je kladivem. Pak chopil mrtvolu
dítěte za nožlfiky a třískal ní tak dlou
ho ženu svou do hlavy, až táž klesla
bez vědomí k teml. Pak rozdrtil suro
vec manželoe lebku mocným kopnutím
a prohl do hor. Dj,ud nepodařilo se
ěetnlotvu vraha vypátratl.
§ Neštěstí n& Sicílii. — "G&zetta dl
Venezia" přináší ze Sicílie zprávu o ná
sledujících neštěstích. Ve Stromboll za
střelil těchto dnft soukromník Oliva
duchovního Randu třemi ranami z re
volveru prý ze žárlivosti. — Při ohňo
stroji na Plazze za Carom v Catanii se
vzfialo náhodou několik ohBostroje*vJ
ckých kusfi; povstala panika a 3 osoby
byly smrtelně zraněny. — V Llvleře se
sřítlla střecha na staveništi ohrámu a
pohřbila 20 zedníkft; tři z nich usmrce
ni a mnozí těžce raněni. — V Catanii
házeli na sebe 2 sedláci z příčiny sta
rého sporu kameny; jeden z nloh usmr
cen, druhý smrtelně raněn.
§ Mateřská láska u zvířat. — Z Lii
becku se oznamuje: Ve vsi Pohnsdorfu,
nedaleko Liibecku, vyhořelo onehdy ně
kolik selských statků. Při tomto po
žáru zpozorován pohnutllvý případ ma
teřské lásky u zvířat. Na jednom z
domft měl hnízlo párek čápfi, ve hnízdě
bylo několik mládat, jež však nemohla
dosud hnízdo opustit. Dflím stál již v
plamenech, když ěápice s velkým kři
kem přiletěla ke hnízdu. Obletěla hní
zdo několikráte a když se přesvědčila,
že mláďata nemfiŽe více zachránit, use
dla s roztaženými křídly na hnízdo a
z.ihynula 1 s mláďaty v plamenech.
Také čáp, j ní brzy po té přiletěl —
avšak střecha byla v tu dobu zříoena—
popálll sl těžce křídla, byl ale konečně
od žároviště zahnán. Čáp potloukal se
po delší dobu samoten po okolí liibec
kem, avšak po 14 dnech vrátil se s no
vou družkou a nyní navzdor svým po
páleným křídlftm pomáhá při stavbě no
vého hnízda.
f Řáděni tygřioe. — Časopis "Alla
habad-Piooeer" přináší článek o zvířa
tech požírajících lidi a líčí při té příle
žitosti živými barvami řádění mladé
tygřice, jež během pouhých devíti mě
síců usmrtila několik tuctů Udí, zahna
la obyvatele celých vesnic a činila prá
ci ve větší části velmi rozsáhlého lesní
ho obvodu nemožnou — a to vše, ač
koli činěna největší namáhání skolit jl
a vypsána cena 500 rupií na její hlavu.
Počala svoji "práci" v červenci usmr
tivši dvě ženy nedaleko jedné vsi upro
střei lesa a do konce prosince usmrtila
již 30 osob a s každou novou vraždou
stala se smělejší a lstivější. Svůj brloh
měla v pahorkatině na dpatf Htmalaje,
odkud potloukala se po prostoře 25
angl. mil dlouhé a 3 až 4 angl. míle
Široké. Půda byla tak uspůsobena, že
nebylo lze ani sledovat st^py její na
delší vzdálenost, aniž vyplašit jl slony.
Nedotkla se nikdy přivázaného býka,
jenž měl být léčkou, a bylall ryplik*
nečaě lUlft M tygřice Uk smělou, fte n
bílého dne odalleli male a ženy, pra
cujíc! na terasovitých polích ; pltilU
se k nim s hůry a vrhsls se ni ni ná
hlým skokem. Strach před krvežísnl
vou bestií roižířll ae po celé krajině ;
mnozí obyvatelé vesnlo opustili svoje
domy a často držela ce é vesnice ve sta
vu obležení. Když počala práce v lese,
naučila se brzy tygřice plížit se po zvu
ku sekery a skolila četné oběti. Útok
její byl při tom tak náhlý, že nebylo
možno uniknout a rána její tlapy usmr
covala tak rychle, že oběť nemohla ani
volat o pomoc. Oběť byla mrtva od
vlečena, dříve než soudruzi věděli, co se
stalo. VSeoky prostředky: jed, pasti,
8amostřely atd. byly marný. Teprve,
když do oné končiny bylo vypraveno
několik setnin vojska, podařilo se u
smrtit hrozné to zvíře, jež během ledna
a února usmrtilo jefttě 15 až 20 dalších
obětí. Bylo to mladé zvíře, znamenitý
exemplář svého druhu.
§ Čestní doktoři hudby.— Universita
cambridgeská usnesla se, aby následu
jících 5 skladatelů vyznamenáno bylo
čestným titulem doktorb hudby: Arrlgo
Boito, Max Bruch, Edv. Grleg, Camllle
Saint-Saens a Petr Čajkovskij. Saint
0aens a Čajkovskij řídili min. týdne
, svoje skladby v koncertu filharmonické
společnosti. Boito a Bmch za týmž ú*
čelem přibudou do Londýna příitího
týdne. Grleg jest nemocen a slíbil, í-i
přijede později. Náfi mistr Dvořák
jest, jak známo, již od r. 1891 dokto
rem hudby university oxfordské.
na, nevrátila se více kn své oběti. Ko
§ Hrozný zločin udál se ve Španěl
ském městečku Santa Maria de OrtU
gueira v provincii coruňské. Jakýs
Santos byl tam svým věřit lem Martin
gem vyzván, aby mu vrátil poskytnutou
pftjčku. Druhého dne vyzval Sanios
svého věřitele, aby šel a ním, že mu za
platí svbj dluh, celkem 16 duros. V
jakési vzdálenosti od města zvedá se
hurá, kam oba zamířili. Když doSli
na vrchol, vytáhl Santos pistoli a za
střelil Martlneza. Zahrabal rychle mr
tvolu, vrátil se do městečka a Sel k pa
ní Martinezové. Vzkazoval jí pozdrav
od manžela, oznamoval jí, že Martloez
hodlá přenocovat v blízké obci a vyzý
val ji, aby se svými dětmi Sla za ním
Ničeho netuSíc Sla paní Marti rezová se
se svými dětmi dětmi, hoSíkem a děv
čátkem, a vrahem svého manžela, jenž
je skolil na témž místě, kde zavraždil
Martlneza. Pak spěchal do domu za
vražděné rodiny, sebral vše, co mělo
nějakou c nu a odejel drahou do Cadl
xu. Tam se v&ak nedostal, byl zatčen
několik stanic před Cadixem, odkud
bezpochyby chtěl odejet do Ameriky.
Ukradtné věci u vraha nalezené byly
dostatečným svědectvím o jeho vlně, ze
které se také bez okolkb vyznal.
§ Ani v Turecku už je nechtějí! —Z
Odésy se oznamuje: Vývoz židovských
v/stěhovalcb do Palestiny byl zastaven,
poněvadž úřední zpráva z Cařlhradu za
slaná oznamuje, že Porta zakázala další
usazování se židft v těchto provinciích.
Vystěhovalecké karavany zaved^hé ko
mitétem barona Hirsche budou tedy od
této doby mítl vfiechny "direkci" do
Argentiny.
§ O katostrofě u Lavangeru v Nor
sku, která udála se ke konci května,
oznamují se následující podrobnosti:
Řeka Várdalselo zahražena ařítiviíml se
spoustami země snaží se proklestit si
cestu do starého, dávno vyschlého a
oiazeného koryta. 8to vojákft stojí na
ohroženém místě na stráži a bledí zazdít
vznikající průlom otepěml 1
spěchá b» Uake lidi do tfdolí
katastrofou; překrásné údolí jest
ně navždy proměněno ▼ pouif.
a vojenské dřady napínají všechny síly,
pečuji o pohřbení »abitých, o ošetřováni
raněných a poskytováni pomoci, potra
vy a oděvu těm, kdoš přišil o svůj ma
jetek, neboť obyvatelé stiženi kataatro
feu v pravém alova smyslu nesaohránllt.
ničeho neš holý život. Sesutí.stráni
počalo v pátek v nool o jedné hodině,
kdy všechno obyvatelstvo pohříženo by"
lo v hluboký spánek. Počalo u Neire
dermstadu, táhlo se údolím pánve Fol
ló*ké až k Várdalselvu, trhajíc s sebou
všechno, až spousty země utvořily hrás
šest kilometrů dlouhou přes hku, tak
že se rozvodulls. Katastrofa strhla se
s úžasnou prudkostí, s hrozným racho
tem, jenž vyburcoval spící obyvatele,
kteří jedva probudlvSe se ze spánku,
hleděli se zaohránlt na střechy. Mnozí
z těch, jimž se to podařilo, byli zachrá
něni. Jedna žena na jižním břehu řeky
byla cčitou svědkyní oelé katastrofy.
Slušela rachot a poněvadž noci v sever
nich krajiDáoh ▼ tuto dobu jsou velmi
jasné, viděla, kterak domy a spousty
hlíny řftily se přes sebe, zvedaly se a
klesaly a převalily se přes řeku, zatím
oo celým údolím rozléhaly se výkřiky
hr&zy a volání o pomoc. Celá katastrofa
vzala tcllko pět minut, sřítlvSl se spou
sty zftstaly pak jeStě delší dobu v po
hybu Z Folio byl Inženýr Roslatd se
čtyřmi dítkami a ještě několika lidmi,
celkem dej et osob, jež se byly utekly
na střechu, vlečen do dálky skorém $
míle. Muž jeden, jenž v čas katastrofy
nebyl doma, nenalezl po svém návratu
ani svoji rodinu, čítající pět osob, aniž
svoji usedlost. Stařeo jeden zachránil
svoji ženu, ležícf v přízemí nemocnou
jen tím, že nožem proklestil si cestu
stropem do hořejšího patra a pak svoji
ženu nahoru vytáhl. Vzezřeni krajiny
jest katastrofou tak změněno, že ji ani
.domácí lidé nemohou poznat. Král
Oscar zaslal na podporu obyvatelstva
po-tíženého katastrofou 5000 korun.
§ Příšerná dvojnásobná vražda udá
la se těchto dnů v Bayreuthu. Manžel
ka zedníka Knaba utopila obé svoje dí
tky a pokusila se pak o sebevraždu.
Příčinou hrozného skutku zdá se býtl
záohvat choromyslnosti, jenž byl vyvo
lán tím, že jí manžel její pohrozí roz
vodem, poněvadž na trhu přistižena by
la při krádeži. Knab, muž počestný a
přičinlivý, vraceje se z práce, nalezl ná
hodou mrtvolu Gletého košíka, plující
ho po řece. Spěchal domft a nalezl
dvéře zatarasené. Když dvéře násilím
vyraženy, naiez'1 Knabovou schoulenou
na zemi, měla oči v sloup a na dané jí
otázky nedával* odpovědi Druhého
dne vylovena z řeky také mrtvola jed
noročního hocha.
§ Lékař své cti. — Časopis „Las
sura" vycházející i Araxe v Bra9llli,
vypravuje následující případ, jenž se
udál v Carmo do Paranahybe. Bylo
10 hodin, porotci byli shromážděni,
soud na místě, očekáván toliko s nej
větší netrpělivostí soudce dr. Herme
negildo Rodrigueg de Barrot. U muže
tak svědomitého bylo tak >véio omešká
ní velice nápadné, Pln obav vydal se
státní zástupce Francisco Oumes Rodri
gues do Silva do bytu soudcova, dříve
vfiak stavil se ve svém bytě a — při
stihl soudce u své manželky. Zranil
jej smrtelně sedmi ranami nožem.
*
Blízkost deště pozná se prý. dle zvl
hlého vzduchu, což je nejspíš tak: Když
už visí kapky ve vzduchu, tedy jsou
brzičko na kabátě.

xml | txt