OCR Interpretation


Týdenní hlasatel. (Chicago [Ill.) 1892-1???, July 12, 1893, Image 19

Image and text provided by University of Illinois at Urbana-Champaign Library, Urbana, IL

Persistent link: https://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn98021761/1893-07-12/ed-1/seq-19/

What is OCR?


Thumbnail for

"Národní listy" se dne 21.
fervna přinášejí pod tfroto záhla
vím Článek, e nímž sice do slova
slova Boahlasiti nemůžeme, který
však dobře illostrnje poměry v
Čechách a obsahuje mnoho trpké
pravdy. —
Za Kanálskou zahradou došlo v
neděli po 11. hodině odpolední
mezi policií a sociálně demokratic
kým dělnictvem ke krvavé srážce.
Více než padesát raněných buď
odneseno z bojiště neb se odtam
tud odvleklo ve stavu zuboženém
po postranních cestách.
Téhož dne o 3. hodině odpolední
rozvinul fe v Praze při plné zlaté
záři sluneční zcela jiný obraz. Ti
sícové lidu našeho kráčeli v neko
nečném, nade vše skvělém původu
na výstaviště a tisícové a tisícové
myšlenkou národní skrz na skrz
prodchnutého a nadřeného lidu já
na'i průvodu vstříc. Dopoledne
krvavý boj těcli, kteří zanevřevše
na celou spolcčiost snad proti citu
svému hlásají, že národnost u nich
ceny uemá, oni že bojují za práva
lidská a za vymanění millionů vy
děděných bez rozdílu jakého jsou
kmene a jakou mluví řečí a odpo
ledne ne jedna, ale všechny vrstvy
České společnosti i dělníci zastou
peni ve vznešeném mohutném hol
du myšlenky národnostní.
Jen slepý nebo člověk naskrze
zlý mohl by uváděti t \ co přihodi
lo se na olšanských polích v neděli
dopoledne v s mvislost s tím, co
dálo se od půldne v ulicích praž
ských a na bubenečském výstavi
šti. A našel se. Uvedla jej a srdeč
ně ve svém publicistickém slohu
"Bohemia", vykázavši mu ve sloup
cích listu svého první místo. "Ač
koli prý není krvavý prapor socia
listů korouhví českého státního
práva a ačkoli prý buřiči, kteří
udávají železným bataillonůin pro
letářův směr a cíl, účastenství ve
sporu kmenovém a jazykovém co
nejrozhodněji odmítají, poněvadž
prý své vyrovnání dávno již pro
vedli, splývají prý krvavé události
na polích olšanských v jedno s
hlučnou manifestací lidovou při
slavnosti matičné". Nemáme vhod
ných slov, abychom jimi po záka
ze odmítli toto bídácké podezření.
Není zde místa ani příležitosti,
abychom o hnutí socialistickém
pronášel zde soud, však oč výše
stojí muž, jenž za své přesvědčení,
byť i je osvědčoval nezákonným
zj)fisol>em, dovede aspoň trpět, než
lidé, kteří nemohouce se dočkat i
okamžiku, kdy železná pěsť Etátní
moci sevře všechen veřejný život,
nepřestávají volati po policii:''Ne
dejte se mýliti, mezi státním prá
vem a internacionálou není žádné
ho rozdílu, ve jménu svaté věci
německé. V zájmu něrrecko-židov
skýcli finančních baronů a z liuska
sem se přistěhovavších fabrikantfi
musíte zatnout žílu oběma!'' —
Přečetše první polovinu den unci
antského článku, domnívali jsme
se, že "Bohemia" ve druhé části
fc*p 'ň ae poku-í žalobu švóu o<iů
voiDiti, věak oo sátím éiníl Proto
není rozdílu mezi četkou národní
společností a přívrženci internacio
nály, poněvaž nékolik z výstaviště
vracej:cích se společností provolalo
německému kasinu "Pereat!" Co
přestála již ta německo-nacionální
mimosa na Příkopech, jež před
každým ostřejším vánkem českým
strachem se chvěje! Má asi velmi
nečisté svědomí, že kažjy výkřik
pod okny činí jinervosní a že k její
ochraně je zapotřebí každé noci
celého oddělení strážníků, a několi
ka tajných. •
Však vyvozovati z nechuti spo
lečnosti české naproti tomuto '■-zá
bavnímu1' spolku socialisticky ráz
společnosti naší, to dovede jen
"Bohemia". Tatáž "Bohemia", kte
ráž dobře ví, že socialismus jest
koření z německých luhů, že patro
ni, kteří učení socialistické učinili
lidu přístupné, byli Němci, že náš
děluý lid od Němcft přijal these, k
nimž nyní z veliké časti se hlásí a
že v sou-edním Německu dávno již
byl prohlášen stav vyminečny, kdy
vyřčeno bylo slovo, nyní ovšem
již důkladně překonané, že sociali
stická otázka končí u Podmokel.
Však "Bohemii" nevadí ani pro
své ignoranství směšnou se učinlti,
jen aby schladiti si mohla žáhu na
těch, kteří v minulých třech dnech
impo8antností národního nadšení
tak ji pozlobili. Chce namluviti
světu nesmysl, že socialismus jest
důsledkem nacionalismu, aspoň u
nás, a íe není mezi projevy obou
vlastně žá iného rozdílu. Zášť vy
vede vždycky nějakou hloupost,
poněvadž je hluchá a slepá. Není
druhé říše v Evropě, v níž dala by
se společnost tak snadno chránit i
před rozmanitými společenskými
proudy, jako je Rakousko. Síla
myšlenky národnostní je právě zJe
tak imposantní, kdyby nebyla stále
duřena a svírána, mocně čeliti
proudům nenárodním, jimiž soci
ální demokracie — však daleko již
ne tou měrou jako při svém vzniku
— se nese.
Myšlenka národní mohla by se
stá ti skutečně ar kaném, které by
dobře použito, u Pod in ok el zasta
viti mohla socialistický příboj
aspoň potud, pokud ohrožuje nejen
zpidířelé, nýbrž i zdravé podklady
společenské.
Není myšlenky druhé, která do
vedla by společenský zápas pované
sti, z nížin materialismu k ideálu,
než myšlenka národnostní. Kdo ale
myšlenku tu stále ubíjí aneb jí
vykořisťuje násilím a Šlapáním
práva jednostranně ve svůj vlastní
prospěch? Jsou to Němci a jejich
orgán 'Bohemia*. Člověk bez citu
národního je rekrutou internacio
nály.
Ostatně není tomu dávno, co
Bohemia sama doznala, že by ji byli
ve smíšeném kraji na Českém seve
ru milejší socialisté, ale němečtí,
než Oechové národně smýšlející.
*
Žid Je jako papfr: snese v&ecko; &
není j&ko papír; nedáť se ohnout.
EvTjiMk/ miUtarism.
V.
Kamkoli pohlédneme, všudy
stesk a nářek na hmotni poměry.
Obcbodoík si stěžuje, živnostník
bědnje, rolníci prchají ze svých
statků, a dělnictvo naříká na neu
pravené poměry. Nářek je všeobec
ný a nikde proň sluchu, nikde sli
tování.
Hluk a řinkot zbraní ohluší vše.
Není pak divu, Že tu i tam počíná
ta nespokojenosť je viti se v přízna
cích, které vybočují z mezí klidu a
pořádku.
Dne 15. června, kdy v sousední
říši německé zahájeny volby do
říšského sněmu a vládě se jedná o
získání většiny pro získání nového
vojska, nebude od místa povšim
nouti si přítomné situace, několik
suchých Číslic mluví zde velice vý
mluvně. «
V Rakousko-Uhersku stojí to s
vojskem následovně:
Roka 1868 činil řádný požada
vek na vojsko 65 6 millionů, letos
pak 107 3 mill.; stoupil tedy za
dobu tu o 41*7 mill. zlatých. Roz
počet mimořádný se ovšem velice
měnil, kolísaje mezi 3-2 mill. až
26 milliony. Ókupační náklady ob
nášely r. 1878 106-7 mill.; klesly
roku 1879 o 30 mill a vyšvihly se
r. 1882 za nepokojů v Hercegovi
ně náhle opět na 35-8 mill. Letos
obnášejí 3-6 millionů. Celkem činí
řádný náklad na vojsko od roku
1868 2352 milliony, mimořádný
náklad 272 6 mill, úvěr okupační
246 mill., mimořádné úvěry 59-7
mill., tudíž celkem 2932 milliony
zlat. čili přibližně ťi tisíce millio
nů.
Kolik prospěšných věcí dalo by
se za ty milliardj vykonati, kolik
slzí bídy by se tím osušilo?
Ale militarism nezná slitování!
Smutné toto poznání nepronáší
me jenom my, ale ozývá se z tisíců
a tisíců hrdel.
Také v Německu jsou již syti
toho věčného připlácení na vojsko
a dr. Lieber onehdy velmi ostře
káral v Arzb chu nynější systém
vládní a pravil mezi jiným:
Španělský panovník, který byl
za svatého prohlášen, vedl vícj
úspěmých vójek proti Saracenům.
A k lyž ho jeho kancléř žádal, aby
více vojákův odváděti dal, aby Sa
raceny úplně zapudil, odtušil tent >
vládce: "Kletba chudé vdovy platí
u mne více než zahnání 10000 Se
rancův." Militarism — kouČil dr.
Lieber — musí na konec německý
lid ožebraéiti. Pánové, kteří se tak
vřele Ilnennova návrhu ujímají,
nechť tedy také nesou náklad nové
vojenské předlohy. Jsou to, jak
známo, konservativci a národní li
berálové, z nichž první jsou hlavně
velkostatkáři a druzí velkokapitali
sty. .
Podobně vyslovil se dr. Sirgl v
Kelheimu, jenž prohlásil nejprvé
inilitarism za nej větší zlo naší do
by, naSež uváděl oběti, jež mu Ně
mecko pod správou Pruska již při
neslo.
'♦Dvě třetiny válečné náhrady
franeoiz-iké" — pravil — <-věoo
vsny byly opět nA prospěch vójska
loďstva; mimo to vydáno bylo ještě
12500 mill. marek na vojsko. To
jest 12} milliard, obnos to úžasné
veliký. Dnes obnáší řádný rozpočet
vojensky 428 mill. ročně a což vy
dání mimořádná, kteráž povolají
se zároveň? Ty 4 milliony vojáka,
kteréž nyní posta viti m džeme, ne
dostaví pry ještě! Máme postaviti
nyní 4,350.000 mužů, tedy skoro
tolik vojáků, kolik mají Bavory
obyvatelů. Břemena lida vzrostla
však již do té míry, že jich snésti
již nelze. Vzpomeňte jen na těch
731 mill, kteréž ročně oiváděti
musíme ve forměcel! To znamená,
že každý obyvatel Německa odvádí
říši 14 marek, rodina 80 marek,
dělník 35 pracovních dnů. A to vře
věnuje se z větší části jen na voj
sko. Německo čítá 24 millionů
mužů; ináine-li z nich iníti skoro
4,500.000 vojáků, znamená to, že
polovice našich mužů obléká se
do kabátu vojenského, neboť star
c&, dětí a nemocných počítati ne
ní džeme. Kdož tedy vykonával by
doma všelikou potřebnou práci,
kdyby válka v^p ikla? Dluhy na?e
dostoupily výše ohromné, neboť
jen za posledních šest let naděláno
bylo přes 12000 mill. marekdluhů.
Půjde-li to tak dú a budou břeme
na lidu ještě rozmnožena, budeme
postaveni jednoho dne před hotové
nic; u sedláka skončí to veřejnou
dražbou, u kupce bankrotem. Mu
síme proto militarismu konec uči
niti a k vůli tomu nejdříve musíme
zabráuiti, aby vojenská předloha
na říšském sněmu nebyla přijata.
Nesmíte hlasu svého dáti nikortiu,
k lo by povoliti chtěl, jakýkoli pó
za lávek nový. Pokud se týče inne,
dím: Ani jednoho vojáka, ani je
dnoho groše! Ale to vše dlouho a
dlouho ještě nedoitačí; musíme
donutiti vládu k tomu, aby jednou
také odzbrojila a pik teprve mili
tarismu na dobro konec ^činila.
Měla by zahijena ,býti konečně
politika, kteráž by chtěla mír skut
kem a nikoliv jen ústy. Kdyby ně
mecký císař chtěl navrlinonti od
zbrojení, nezůstala by nazpět ani
jedna země evropsk í, neboť všecky
státy evropské trpí t.mtéž zlem.
Francouzové naříkají na zbrojení
jako my. Prusko zbrojení zahájilo,
nuže, nechať j« dnou začne takés
příklade.n dobrým! Co má vlastně
na mysli? Komu p'atí to věčné
zbrojtní, koho chce napadnouti?
Kdyby stáli proti nám Francou
zové a Kusové a vrhla se na nás
celá Evropa, pak by nám beztoho
nepomohlo ani 6—8 millionft vo
jáků. Třeba tedy chtíti v politice
míru poctivému; třeba mu chtíti
však skutkem a nikoli jen listy."
O výstaví v Antorfu z»řídí se hotel,
její budou dríet balony. K smíchu:
balony! Nebudou 11 jej "driet" pijáci,
pftjdc to s nim dolfc.
Také bych řek', ie je zápach cítit
ráno víc než jindy. Přijdu-ll já z ho
spody domft aŽ ráno "nakouřen", vždy
cky si m je stará odplivne

xml | txt